nahoru

Německý voják se stal polským hrdinou. Ostatky svatého Vojtěcha ukryl i přes hrozbu smrti

Lukáš Lhoťan 21. května 2022 • 07:20
Německý voják se stal polským hrdinou. Ostatky svatého Vojtěcha ukryl i přes hrozbu smrti
foto: wikimedia commons

Česko-polské a polsko-německé vztahy se vinou již tisíc let dějinami, proplétají se a mají jak dobré, tak zlé stránky. Příkladem mohou být ostatky svatého Vojtěcha, pražského arcibiskupa, který z Čech odešel kvůli nekřesťanskému chování Čechů. Po jeho mučednické smrti byly jeho ostatky zachráněny Poláky, aby jim je později Češi ukradli. O skoro tisíc let později část ostatků zachránil mladý německý voják neposlušný vůči nacistickému režimu, jehož narození si dnes v Polsku připomínají a jsou mu neskonale vděční.

Úvodem si připomeňme, že svatý Vojtěch z rodu Slavníkovců se narodil nejspíše kolem roku 956 a byl umučen pohanskými Prusy roku 997 během misijní cesty. Svatý Vojtěch byl hluboce věřícím křesťanem, který odmítal povrchní víru v Čechách a veřejně odsuzoval pohanské zvyky a nemorálnosti v české společnosti. Byl druhým pražským biskupem a od počátku svého úřadování ostře vystupoval proti obchodování s otroky, mnohoženství a prostopášnictví české společnosti. Ovšem po pár letech Prahu opustil a odešel k papeži Janu XV. a zůstal v jeho blízkosti.

Odchod svatého Vojtěcha však nebyl pro Čechy v evropské společnosti dobrá vizitka, a tak za ním vyslali poselství a přesvědčovali ho k návratu. Poté, co to svatému Vojtěchovi nařídil samotný papež, se vrátil zpět do Čech, ale vydržel zde pouze chvíli a po definitivním zhnusení nad chováním české společnosti roku 994 opět Čechy opustil. O rok později byl vyvražděn jeho rod Slavníkovců, a tak se již svatý Vojtěch do Čech nevrátil, ale začal se s podporou Poláků věnovat misiím mezi pohanskými Prusy, kteří ho roku 997 rituálně zavraždili jako odvetu za jeho poskvrnění pohanských posvátných míst.

Tělo svatého Vojtěcha poté od pohanů vykoupil polský král Boleslav Chrabrý, který jej nechal slavnostně pohřbít v katedrále v městě Gniezno (česky Hnězdno). Ovšem již za pár desetiletí zaútočili Češi na Poláky, dobyli Gniezno a tělo svatého Vojtěcha ukradli. Ještě před touto krádeží však nad tělem svatého Vojtěcha vyhlásil český král Břetislav I. tzv. Břetislavova dekreta. Češi se ke krádeži ostatků svatého Vojtěcha rozhodli poté, co byli v celé Evropě vystaveni opovržení za své necivilizované chování, a český král hledal způsob, jak posílit své dobré renomé a obraz; zvolil tak cestu krádeže ostatků křesťanského světce, který odešel z Čech právě kvůli nemorálnosti české společnosti.

Protože svatý Vojtěch je pro Poláky velmi významným symbolem a Polákům se nedařilo celá staletí získat ukradené tělo světce zpět od Čechů, v roce 1928 se podařilo polské katolické církvi získat malé symbolické ostatky svatého Vojtěcha z Vatikánu a ty byly uloženy v Gniezně. Jenže pak přišel německý útok na Polsko v roce 1939 a na scéně se objevil německý voják Urban Thelen a začal se odvíjet neskutečný příběh odvahy a věrnosti křesťanské víře.

Německé úřady se totiž snažily všemožně likvidovat polskou kulturu a tradici. Hlavním cílem jejich snahy o zničení polského národa se stala také polská katolická církev, a protože svatý Vojtěch je patronem Polska, tak se německé gestapo rozhodlo ukrást relikvii svatého Vojtěcha. O celé věci se ovšem dozvěděl německý kněz Paul Mattausch; informoval jej další představitel katolické církve Edward van Blericq, jenž získal varování před akcí gestapa.

Mattausch se přátelil s Urbanem Thelenem a okamžitě mu zavolal a poprosil o pomoc. Oba dva se totiž znali již několik měsíců a tvořili tajnou skupinku, jež pomáhala Polákům čelit německé okupaci. Urban Thelen působil například jako tajný kurýr převážející pokyny wroclawského (česky vratislavského) biskupa Adolfa Bertrama apod.

Kněz Paul Mattausch vysvětlil Urbanu Thelenovi vážnost situace a požádal ho o záchranu svaté relikvie. Urban Thelen nelenil a vypravil se do Gniezna, kde mu byla polským knězem relikvie svěřena, a on ji propašoval do Inowrocławi (česky Inovroclav), kde byly ostatky ukryty v kostele svatého Mikuláše a přečkaly bez úhony celou válku; po ní se vrátily zpět do Gniezna.

Kdyby byl čin Urbana Thelena odhalen, stejně jako jeho spolupráce s Poláky, tak by jej čekalo mučení a nejspíše i smrt z rukou Němců, protože svými činy šel proti zájmům nacistického Německa. Ovšem Urban Thelen měl štěstí a kontrarozvědka a ani gestapo jej neodhalily.

Sám přežil válku a následně žil v Německu. Svým hrdinským činem se nijak nechlubil a na mnoho desetiletí se na něj zapomnělo, protože další aktéři celé jeho konspirativní aktivity zemřeli krátce po válce. Teprve na sklonku svého života se Urban Thelen rozhodl o své konspirativní činnosti v době války promluvit a po prozkoumání jeho tvrzení a ověření jejich pravosti se tento Němec stal pro Poláky národním hrdinou.   

Podle jeho statečných činů v době nacistické okupace Polska vznikl i film „Emisar kardinála“, který jeho čin popisuje. Film režíroval Andrzej Machnowski. V roce 1997 se Urban Thelen setkal v samotném Gniezně s papežem Janem Pavlem II., byl oceněn polským církevním vyznamenáním a za své hrdinské činy obdržel i vyznamenání od německého spolkového prezidenta Romana Herzoga.

Urban Thelen se v dnešní době stal významným symbolem smíření Němců a Poláků a jeho čin ukazuje, že i obyčejný voják má možnost učinit velké věci. Thelen se choval přesně podle svého křesťanského přesvědčení, v němž nemá být místo pro nacionalismus a národnostní nenávist; a jak sám řekl, Polsko a Poláky si zamiloval a rád se k nim vracel. Zemřel v květnu 2008.

Jak řekl ještě za svého života, přál by si, aby svatý Vojtěch pomohl nejen k smíření Poláků a Němců, ale i celé Evropy, jíž je také patronem. Postava svatého Vojtěcha je tak symbolem, na němž mohou své smíření mezi sebou stavět Němci, Poláci i Češi. 





Diskuse ke článku
Diskuze se zobrazují pouze uživatelům, kteří jsou přihlášeni na Facebooku a odsouhlasili cookies. Pokud pod články nevidíte diskuze, zkontrolujte prosím toto nastavení.