nahoru

Palladium, bývalá kasárna kde vznikla státní hymna a proběhly dramatické momenty Pražského povstání

Jindřich Marek 17. května 2022 • 18:15
Palladium, bývalá kasárna kde vznikla státní hymna a proběhly dramatické momenty Pražského povstání
foto: Vojenský historický ústav Praha

Před patnácti lety bylo na náměstí Republiky v Praze otevřeno moderní nákupní centrum Palladium. Nový z chrámů konzumní společnosti se někomu líbí pro propojení historických prvků s moderní architekturou. Málokdo si však uvědomí, že se nachází na pozemku bývalých vojenských kasáren, v nichž Josef Kajetán Tyl napsal slova k písni, která je dnes naší státní hymnou. Nejdramatičtější chvíle zažila ve své existenci tato kasárna ale v květnu 1945.

Kasárna Jiřího z Poděbrad, zvaná původně Josefská (a za německé okupace Hybernská), do roku 1996 vlastnila armáda. Vznikla v letech 1799 až 1800 v bývalém kapucínském konventu u kostela svatého Josefa. Rozhodující etapou výstavby byla léta 1857 až 1861, kdy na místě demolovaného konventu vzniklo ve stylu romantické neogotiky s románskými prvky hlavní křídlo do náměstí. V této podobě se průčelí kasáren více­méně dochovalo dodnes.

Na sklonku druhé světové války byly v kasárnách dislokovány české protektorátní četnické a policejní útvary – četnická pohotovostní motorizovaná rota, oddělení motorových vozidel Generálního velitelství policie, škola pro výcvik řidičů a policejní pohotovostní oddíl. Celkem šlo o deset důstojníků a 320 mužů, z nichž měla značná část karabiny. Nejvyšší hodnost zde měl štábní kapitán četnictva Eduard Wagner – bývalý dělostřelecký důstojník, jenž spolupracoval na počátku okupace s legendárním podplukovníkem Josefem Mašínem. Pro Wagnera, jenž byl na jaře 1945 ve spojení s ilegální Českou národní radou, nebyl žádný problém internovat několik kolaborantů i německé „poradce“ v čele s majorem Bankem a převést české četníky a policisty na stranu povstalců.

Mobilizační středisko

V sobotu 5. května 1945 byla Praha ještě před voláním rozhlasu o pomoc jako přetopený kotel. Na náměstí Republiky vzbudily pozornost vozy čtyřicetičlenné motorizované četnické čety, kterou Němci poslali před časem do Kraskova na Českomoravské vysočině, aby zde bojovala proti partyzánům. Čeští četníci však s partyzány naopak spolupracovali a nyní se pod velením praporčíka Karla Hoš­ka vraceli do Prahy a svoje auta si ozdobili československými a spojeneckými vlajkami, což vyvolalo pozdvižení. Po městě se rychle šířila zpráva, že se „četníci vzbouřili a jedou do Prahy dělat revoluci“.

Za chvíli už do kasáren mířili dobrovolníci s žádostí o zbraně. Když se začalo v půl jedné bojovat u vinohradského rozhlasu, odjela tam ihned jedna z četnických jednotek. V kasárnách vzniklo mobilizační velitelství „Praha-střed“, do jehož čela se postavil odbojový spolupracovník velitele povstání generála Kutlvašra, plukovník ­Antonín Kratochvíl.

Premium

Přečtěte si článek s předplatným Premium Plus

Získejte neomezený přístup na devět různých služeb včetně Reflex.cz




Diskuse ke článku
Diskuze se zobrazují pouze uživatelům, kteří jsou přihlášeni na Facebooku a odsouhlasili cookies. Pokud pod články nevidíte diskuze, zkontrolujte prosím toto nastavení.