Nad sklenkou koňaku se v berlínském penziónu SS stala z masového vyvražďování Židů oficiální politika třetí říše. Před osmdesáti lety, 20. ledna 1942, proběhla v čtvrti Wannsee koordinační porada, již svolal šéf Hlavního úřadu říšské bezpečnosti (RSHA) Reinhard Heydrich. K pozvánce, kterou rozeslal německým vysokým státním úředníkům, přiložil kopii dokumentu, jímž se pyšnil. Göring ho v něm pověřuje organizací konečného řešení židovské otázky.
V úterý 20. ledna 1942 mrzlo. V Berlíně bylo třináct stupňů pod nulou, na zemi ležel čerstvě napadaný sníh. V penziónu SS umístěném ve vile s výhledem na jezero – nocleh se snídaní zde stál pět říšských marek – se toho dne setkalo patnáct vysokých německých státních úředníků. Většina z nich vstoupila do NSDAP už na začátku třicátých let, měla univerzitní, zpravidla právní vzdělání a doktorský titul. Někteří z účastníků porady už měli na rukou krev.
Šéf Hlavního úřadu říšské bezpečnosti a zastupující říšský protektor v Protektorátu Čechy a Morava Reinhard Heydrich se ujal slova. Na úvod opět zdůraznil, že ho v červenci 1941 Hermann Göring pověřil organizací konečného řešení židovské otázky. Pak shrnul dosavadní postup a sdělil, že konečné řešení postihne jedenáct miliónů Židů.
„Při konečném řešení bude Evropa pročesána od západu na východ. Území Říše včetně Protektorátu Čechy a Morava musí mít přednost, byť jen z bytových důvodů a dalších sociálně politických potřeb. Evakuovaní Židé budou nejprve vlakem převezeni do tranzitních ghett a odtud dál na východ.“ Pro starší Židy a nositele vyznamenání Železného kříže byl určen Terezín. Následovala rozprava o smíšených manželstvích a míšencích. „Pokud bude míšenec postaven před volbu, zda být evakuován, nebo sterilizován, raději se podrobí sterilizaci.“ Zástupce Hanse Franka, Josef Bühler, pak trval na tom, že z Generálního gouvernementu by měli být Židé odstraněni co nejdřív, v jejich případě odpadne problém s transportem...
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
