31. května 1950 začal proces s Miladou Horákovou a dalšími „agenty imperialismu“, kteří podle obžaloby plánovali „teroristické útoky“ na nový – komunistický režim. Národ zasedl k rozhlasovým přijímačům a proces mohl sledovat takřka v přímém přenosu. Posluchači však netušili, že slyší brutálními metodami vynucená přiznání, která vyšetřovatelé stále dokola s obžalovanými nacvičovali. Propaganda rozjela masovou hysterii, tisk o Horákové psal: „Ta nemluví jako člověk, jako žena. Ta vystupuje jako Hitler!“
Z dnešního pohledu je až neuvěřitelné, jaký obraz se komunistické propagandě podařilo vytvořit z na první pohled velmi mírné ženy, která navíc celý svůj život zasvětila pomoci druhým. Milada Horáková, narozena se začátkem 20. století, byla už od 30. let naší nejviditelnější bojovnicí za práva žen, velmi se věnovala i pomoci sociálně slabším. Když začala 2. světová válka, zcela automaticky se zapojila do odbojové činnosti, za kterou byla v roce 1941 zatčena, mučena a vězněna a před soudem pro ni žalobce požadoval trest smrti. Paradoxní je, že nacistický tribunál, tehdy zasedající v Drážďanech, postupoval – alespoň v mezích možností – podle práva a protože neshledal dostatek důkazů pro absolutní trest, vynesl „pouze“ trest osmiletý.
O pár let později, když se Horáková svou činností upozorňující na nelegální převzetí moci komunisty u nás - znelíbila novému režimu, se už podle práva a důkazů nepostupovalo vůbec. Celý proces byl vymyšlený a zinscenovaný. Horáková měla stát v čele „konspirační teroristické skupiny“, jejíchž mnoho členů ve skutečnosti předtím nikdy neviděla.
Každopádně celkový počet obžalovaných v tomto prvním a největším monstrprocesu 50. let se vyšplhal na 639. Uděleno bylo celkem 10 trestů smrti, 48 doživotních trestů a další tresty odnětí svobody v souhrnné délce 7830 let.
Jakými metodami vyšetřovatelé mučili Horákovou a jak se chovala před soudem, se můžete podívat v v další epizodě pořadu Životy slavných.
