Jeho životní příběh začal 29. května 1880, kdy se narodil do rodiny poštovního úředníka. Spenglerův otec byl znám svým odporem k intelektuálům, tento názor se snažil vnutit i synovi. Mladík ale začal studovat na gymnáziu, kde na něj silně zapůsobilo dílo Friedricha Nietzscheho. Další kroky směřovaly na univerzitu v Mnichově a Berlíně. Spengler se vedle filozofie věnoval také matematice a biologii.
Zánik Západu, vzestup Spenglera
V předválečném období pracoval jako učitel v Hamburku, poté se přestěhoval do milovaného Mnichova. V téže době započala práce na knize Zánik Západu. Do cesty se postavila první světová válka, Spengler nemusel na frontu jen díky chatrnému zdraví. První část jedné z nejdůležitějších filozofických knih 20. století vyšla v létě 1918. Druhý díl následoval o čtyři roky později.
Spengler se ocitl v centru dění. V knize přirovnal lidskou kulturu k živým organismům. Ty mají nějaký začátek a pomalu sílí až dosáhnou vrcholu, poté zákonitě zemřou. Svoje myšlenky demonstroval na zaniklých impériích, rovněž odsoudil představu, že západní svět bude vzkvétat věčně. Ve své knize psal o jakési inspiraci, „odumřelou“ kulturu využije jiná, která bude sílit. Podobně jako tomu bylo v případě západní civilizace, která čerpala ze zaniklých kultur.
Kniha byla napsána v době, kdy se Německou sbíralo z povalečného marastu. Spengler přemýšlel, jaká by měla být budoucnost jeho vlasti. Klonil se k názoru pruského socialismu společně se silným diktátorem v čele. Jako ideální příklad používal Benita Mussoliniho, kterého zároveň ostře kritizoval za jeho výboje do Afriky.
Mussolini jako vzor
Filozofův život se změnil v roce 1933, kdy se stal Adolf Hitler kancléřem. V předchozích letech nacisté Spenglera vyzdvihovali, protože se jim líbila jeho myšlenka s jediným vůdcem v čele. Stranou nezůstala ani spisovatelova slova na adresu Židů, ve svých tezích pracoval s tím, že do západní kultury nezapadají. Hitler si vše přebral po svém a doufal, že Spenglera přetáhne na svou stranu.
Akademik ale nesouhlasil a veřejně Hitlera kritizoval, za což si vysloužil několik výstrah. Existují důkazy, že Joseph Goebbels chtěl využít Spenglera k propagandě. Filozof to odmítl a v roce 1933 napsal knihu Léta rozhodování, kde se výrazně vymezil proti nacismu. Rázem se stal Hitlerovým nepřítelem.
Spengler žil ve své mnichovské vile, v závěru života začal číst západní literární klasiky. Věnoval se také sbírání různých starověkých zbraní. Těsně před svou smrtí adresoval psaní Hansi Frankovi, jednomu z pohlavárů NSDAP. „Do deseti let nebude Třetí říše existovat,“ stálo v dopise. Spengler odešel v pravý čas, nacisté by ho jistě zatkli nebo využili k propagandě. Zemřel na masivní infarkt v pětapadesáti letech.
