Skutečné případy rady Vacátka: Střelec z hotelu Balkán aneb Albánská krevní msta | Reflex.cz
nahoru

Skutečné případy rady Vacátka: Střelec z hotelu Balkán aneb Albánská krevní msta

Dan Hrubý12. května 2020 • 08:30
Skutečné případy rady Vacátka: Střelec z hotelu Balkán aneb Albánská krevní msta
foto: Archív

V následujícím příběhu jako by do Prahy nahlédly divoké balkánské dějiny. Vše začalo v říjnu 1927, kdy byl v kavárně na Václavském náměstí zavražděn králův švagr a druhý nejmocnější muž Albánie Cena Beg Kryeziu. Tou chvílí se začal odvíjet neobvyklý řetěz násilí, na jehož konci stála řada zmařených životů.

Byl pátek 14. října 1927 několik minut před desátou večer, když se jedenatřicetiletý Cena Beg Kryeziu, albánský vyslanec pro Československo, Rakousko a Království Srbů, Chorvatů a Slovinců a zároveň největší rival prezidenta Ahmeta Zogua, zvedl od svého stolu v kavárně Passage na Václavském náměstí, kam si chodil každý večer číst noviny. Nyní dopil černou kávu a několika kroky přešel k šatně, aby si vyzvedl kabát a vystoupal několik pater do svého pokoje v hotelu Ambassador.

V tu chvíli se od malého stolku u dveří zvedne jiný, nápadně malý muž a kráčí několik metrů za vyslancem. Vše se odehraje během sekund. Cena Beg Kryeziu podá šatnářce lístek a natáhne ruku pro kabát, který mu podává. V tu chvíli mladík přistoupí těsně za vyslance a z kapsy svého kabátu, jejž si – a bylo to nápadné – nechal v kavárně na sobě, vytáhne malý bubínkový revolver pečlivě omotaný šátkem. Přiloží ho k tělu muže před sebou a dvakrát v rychlém sledu zmáčkne spoušť.

Živá hudba v kavárně hraje právě divoké shimmy, přesto výstřely prorazí příkrov hudby a hovor kavárenských hostů. Někteří se jenom postaví, protože nechápou, co se děje, a někteří, ti nejduchapřítomnější, se rozběhnou k místu, kde výstřely před malým okamžikem tak hlasitě třeskly.

Naskytne se jim zvláštní ­pohled.

Pod pultem, na který šatnářka pokládá obvykle svršky, leží mrtvý muž. Nad ním stojí mladík, jejž posléze noviny označí za „útlé, až nepatrné postavy“, s revolverem v ruce. Ani v nejmenším se nepokouší utéct, ačkoli času měl ve zmatku, který nastal po výstřelech, více než dost. Když ho obklopí hosté kavárny, podá docela klidně revolver vrchnímu číšníkovi a francouzsky tak, aby to všichni slyšeli, prohlásí: „Je suis venu pour le tuer.“ – Přišel jsem, abych ho zabil.

 

Talentovaný student

Zavražděný vyslanec Cena Beg Kryeziu byl prominent, o tom nebylo pochyb. V roce 1922 se oženil s Nafijé, sestrou albánského prezidenta – zanedlouho již krále – Ahmeta Zogua. Sama Nafijé bude nosit titul princezny. Jejich syn Tati albánského prince.

Pro pražské vyšetřovatele je to přesto vražda jako každá jiná. Pachatele mají v rukou – nyní potřebují zjistit jeho jméno, bydliště, rodinné poměry, a zejména jeho motivy i to, zda měl na místě činu či vůbec v Československu komplice. Ještě v noci tak zahájí na bezpečnostním oddělení v Bartolomějské ulici výslech, po němž mohou oznámit alespoň základní fakta.

Tedy…

Vrah narozený v roce 1904 se jmenuje Algiviadh Bebi a je studentem šestého ročníku italského lycea v Římě. Mluví albánsky, italsky, francouzsky a částečně také srbsky. Je černovlasý, malé postavy, inteligentní. Hranice Československé republiky překročil 10. října 1927 z Rakouska (přijel přes Vídeň) a ubytoval se v hotelu Balkán na Smíchově (ulice Svornosti 812/28).

Premium

Přečtěte si pokračování článku s předplatným Premium

Získejte neomezený přístup již od 1 Kč měsíčně




Diskuse ke článku

 

Nejčtenější komentáře
Články odjinud
Nejčtenější