Skutečné případy rady Vacátka: Trojí vražda v Karlově ulici | Reflex.cz
nahoru

Skutečné případy rady Vacátka: Trojí vražda v Karlově ulici

Dan Hrubý13. ledna 2020 • 11:30
Skutečné případy rady Vacátka: Trojí vražda v Karlově ulici

Případ, jako byl ten, k němuž došlo mezi čtvrtou a pátou hodinou ranní v pátek 4. března 1932, policejní rada Josef Vaňásek (později literární a filmový rada Vacátko, o tom na stranách 47 až 49) dosud neřešil. Na jeho konci – nebo spíš začátku – stáli tři mrtví, jeden těžce zraněný, a dokonce poraněné devítiměsíční dítě.

Dějištěm se stal průchozí dům mezi Karlovou a Řetězovou ulicí (dnes zde sídlí Divadelní akademie múzických umění, tehdy byl v majetku záložny Důvěra), v jehož dvoře, po pravé straně, se nacházel hostinec Řemeslnicko-živnostenské besedy. Jeho majitelem byl osmatřicetiletý restauratér Hugo Hrubý. Právě on se stal spolu se svou ženou, čtyřiatřicetiletou Annou Hrubou, a matkou, šedesátiletou Marií Hrubou, obětí strašlivé vraždy. Vrah útočil sekerou a jednal s mimořádnou brutalitou.

Další člen rodiny, Hrubého švagr, bratr restauratérovy ženy Marie, šestadvacetiletý vrchní číšník Jan Větrovský, vyvázl s těžkým zraněním, jež mu způsobila bodná rána vedená v levé části prsou hluboko do plic. Syn manželů – devítiměsíční Hugo – vyvázl naštěstí jen s lehčími zhmožděninami v obličeji.

Vše se odehrálo ve vyvýšeném přízemí v místnosti nad výčepem, v níž celá rodina spala. Vstupovalo se do ní po sedmi schodech. Před dveřmi ložnice zůstala ležet zakrvácená sekera.

 

Vypovídá kuchařka Průchová

Kolem šesté ráno se na místo vraždy dostavil přednosta IV. bezpečnostního oddělení, takzvané čtyřky, sídlící jen nedaleko odsud v Bartolomějské ulici, Josef Vaňásek i jeho nejbližší spolupracovníci dr. Hora a dr. Zdeněk Borkovec (o takřka rovných šestnáct let později se stane během podobně časného rána prvním vyšetřovatelem smrti Jana Masaryka, vzápětí je mu však případ Státní bezpečností odebrán). Uzavřeno je celé okolí, včetně přilehlé Karlovy a Řetězové ulice.

Mezitím se objeví vozy pražské záchranné stanice – dvě z obětí brutálního zločinu stále žijí, jakkoli jsou v hlubokém bezvědomí a jejich stav je podle všeho beznadějný. A pražský tisk už po několika hodinách hlásí první poznatky z místa činu: „Na širokém loži, úplně prosáklém krví, ležel těžce sekyrou zraněný hostinský Hugo Hrubý, který měl několik ran v hlavě. Až do poslední chvíle byl v bezvědomí a nemluvil. Vedle něj jeho žena Anna se stejnými ranami, z nichž vytékal mozek. Mezi oběma manžely pak naříkal devítiměsíční hošík, rovněž sekyrou těžce zraněný,“ popisuje Národní politika a pokračuje: „Dole pod postelí na zemi ve velké kaluži krve ležela matka restauratérova s hluboce proříznutým hrdlem a se stopami tupých ran na čele. Ta byla již mrtva.“

Pátý člen rodiny – bratr Anny Hrubé a vrchní číšník Jan Větrovský – byl nalezen v chodbě pod schody do ložnice s bodnou ránou v hrudi. „Jenom jemu jedinému se asi podařilo po útoku neznámého pachatele ještě povstat a dojíti mimo byt,“ líčí dál Národní politika. Právě Větrovský zburcoval z posledních sil služebné, které přivolaly policii. Poté i on omdlel.

První ucelené svědectví o událostech osudné noci podala vyšetřovatelům kuchařka Anna Průchová. Ta spala v malém přístěnku odděleném od ložnice dřevěnými dveřmi. Nad ránem byla probuzena dětským nářkem. Po chvíli jí přišlo zvláštní, že matka dítě nijak nekonejší. Naopak dětský pláč jen sílí. Průchová otevřela dveře a strnula hrůzou. „Spatřila jsem starou paní ležeti nehybnou v tratolišti krve na zemi a nad ní skláněl se Větrovský. Pan šéf ležel na posteli a jaksi trhal rukou ležící na pelesti. Do hrozného výjevu zaznívalo naříkání dítěte a steny zraněných,“ uvedla ve své výpovědi. Celou místnost osvětlovala lampička se svíčkou na nočním stole Huga Hrubého, již majitel restaurace nechával přes noc hořet. Kuchařka Průchová byla navíc žena životem protřelá, rázná a statná, takže s ní noční události neotřásly natolik, aby nemohla hned ráno podat zevrubnou – a hlavně důvěryhodnou – výpověď.

Přednosta bezpečnostního oddělení Vaňásek se nyní zajímal o počínání Větrovského, kterého kuchařka spatřila s vražedným nástrojem v ruce. To bylo zvláštní. „Ano, stál v pokoji se sekerou v ruce, byl velmi bledý, vyvalil na mne oči a volal: ,Tady byl někdo se sekerou…‘,“ vykládala dále Průchová. „Ve velkém děsu jsem rychle přirazila dveře, a poněvadž jsem neměla klíče, vší silou jsem se o ně opřela, neboť jsem dostala z Větrovského strach. Nato Větrovský přiskočil ke dveřím, několikráte vzal za kliku a silně se o ně opíral, takže již povolovaly. S vypětím všech sil se mi podařilo jeho nápor zmoci. Po chvíli na mne znovu volal, abych šla dovnitř, že se tam stalo něco hrozného. Řekla jsem mu, aby sešel dolů a vzbudil personál, který spal vedle kuchyně. Pak jsem slyšela, jak chodil v punčochách před dveřmi, jak vyšel ven a u dveří odhodil sekeru.“

Co se dělo v dalších minutách?

Pokračuje kuchařka Průchová: „Polonahá, zkřehlá a strachem se chvějící stála jsem u dveří. Z pokoje doléhal ke mně pláč malého Hugonka a sténání mých zaměstnavatelů. Byly to hrozné chvíle. A vše trvalo hrozně dlouho. Asi po hodině se Větrovský vrátil a znovu na mne volal: ,Slečno, pojďte ven, já jsem bodnutý.‘“

Jak jste mu odpověděla? zajímal se rada Vaňásek.

„Pořád jsem se bála vyjít. A tak jsem jen křikla: ,Jeníčku, volejte někoho na pomoc!‘ A zaslechla jsem, jak znovu sestupuje po schodech do restauračního sálu a volá na děvče z kuchyně: ,Růžo, Růžo!‘ Podívala jsem se na budík, bylo šest ráno.“

O několik chvil později nalezla Růžena Malá číšníka Větrovského ležet v bezvědomí na chodbě s bodnou ranou v prsou a ztropila křik, jenž probudil i další zaměstnance restaurace a obyvatele okolních bytů. Nyní konečně vyšla ze svého pokoje i kuchařka Průchová. Znovu spatřila krvavou spoušť v pokoji a snažila se uklidnit malého chlapce, který ležel mezi těly rodičů. Růžena Malá se mezitím snažila vzkřísit Větrovského.

Všechno se odvíjelo jako ve zlém snu.

 

Průběh osudné noci

Jenže co se nad ránem v ložnici Hrubých vlastně odehrálo? Vše svědčilo pro to, že do bytu vnikl pachatel, či dokonce pachatelé zvenčí. Železná roleta, která kryla vchodové dveře do restaurace, byla do poloviny vytažená a zajištěná háčkem.

Domovní dveře, jež oddělovaly domovní chodbu od Karlovy ulice, byly zamčené a klíče z bytu, které obvykle visely uvnitř ložnice na velkém železném kruhu, zmizely. Nasvědčovalo to skutečnosti, že se vrah či vrazi protáhli pod roletou a vyběhli z restaurace. Vzali s sebou klíče. Proběhli průjezdem ke dveřím do Karlovy ulice a ty za sebou zamkli.

Brzy bylo také zřejmé, že se ztratila náprsní taška restauratéra Hrubého, v níž měl ještě večer asi deset tisíc korun. Druhý den se chystal zaplatit v pivovaru přibližně čtyři tisíce za pivo, další tři tisíce měl připravené pro řezníka a tři tisíce na výplatu personálu. Vkladní knížky a cennosti se však z ložnice neztratily.

Pokračování článku patří
k prémiovému obsahu Reflexu

S předplatným získáte:

  • Neomezený přístup k prémiovému obsahu, který
    nikde jinde nenajdete
  • Exkluzivní komentáře, kauzy a speciální editorialy
  • Nekorektní vtipy kreslířů Reflexu
  • Vybrané články z tištěného Reflexu dříve než ostatní
  • Mobilní aplikaci pro snadný přístup k prémiovému obsahu
Součástí předplatného není elektronická a tištěná verze týdeníku Reflex. K zakoupení na iKiosek.cz.
  • Měsíční předplatné49 Kč*

    *Cena 49 Kč platí pro první měsíc
    pro nové předplatitele (Týká se pouze platby kartou). Následující měsíc stojí 99 Kč.

    Objednat
  • Roční předplatné990 Kč

    Ušetříte 2 měsíce oproti měsíčnímu předplatnému.

    Objednat
  • Náhled darkového poukazu ReflexDarujte roční předplatné990 KčObjednat

Možnosti platby
?

Měsíční předplatné je možno zaplatit platební kartou nebo pomocí SMS.

Roční předplatné je možno zaplatit platební kartou nebo platbou online.

  • Kartou
  • Platba online
  • Platba SMS




Diskuse ke článku

 

Nejčtenější komentáře
Články odjinud
Nejčtenější