Burleskní postupy používali již někteří antičtí autoři komedií, později je rozvíjeli autoři jako Carlo Goldoni či proslulý Moliére. Uplatnily se i v opeře a operetě. Původně se jednalo o literárně-dramatický nebo hudebně-dramatický žánr, který se snaží něco zesměšnit, zlehčit. Pro dosažení záměru se však autoři nebránili ani pokleslejším prostředkům.
Humor byl hlavní složkou burleskních vystoupení i v 19. století, i když nelze popřít, že velkým lákadlem byly i spoře a extravagantně oděné ženy. Pod název burleska ale ještě tehdy patřilo mnohem širší spektrum komických dramatických vystoupení, včetně těch nehudebních. Mnozí považovali tento žánr za to nejnižší z umění, pokud vůbec. Je pravda, že burlesky bavily převážně nižší a střední vrstvy. V představeních účinkující často zesměšňovali zvyky bohatších tříd a jejich „vysoké umění“.
