Americká krása je podle mnohých kritiků nejlepší film režiséra Sama Mandese. Zároveň jde ale také o jeho patrně nejkontroverznější snímek. Vznešené poselství skryté za až úchylným dějem by v dnešním podnebí rozhodně neobstálo. Ve své době - tedy na konci 90. let - přelomový film získal pět důležitých Oscarů z osmi nominací. Film plný stereotypních motivů a patetických obrazů u valné většiny kritiků dnes už příliš nevyznívá. Nahé krasavice ale rezonují dál.
Film vypráví příběh Lestera Burnhama, muže z amerického předměstí s evidentní krizí středního věku. Je totiž čím dál unavenější ze svého všedního života a zblázní se do nejlepší kamarádky své dcery. Po propuštění z práce se rozhodne užívat si života. Ačkoliv brzy pochopí, kde je ve světě jeho místo, je už příliš pozdě.
Satira na americkou středostavovskou rodinku a jejich chápání krásy a osobního uspokojení - tak popisovali ve své doboví kritici pointu celého filmu. Interpretací byla celá řada, všechny z filmu dělaly intelektuální dílo nevídaných hodnot. Sotva o deset let později začali mnozí kvalitu filmu zpochybňovat - Americká krása se dostala do žebříčku 20 nejpřeceňovanějších filmů. I sám Mendes tvrdil, že už tehdy mu film přišel přechválený.
Název filmu je jednoznačně nejlepším vysvětlením pointy snímku - American Beauty se totiž nazývá druh růže, který je velice náchylný k plísni, která se často skrývá v kořenech a pod větvičkami květiny. Podobně i zde je něco zkaženého ve zdánlivě perfektním životě dokonalé rodinky z předměstí.
Z dnešního pohledu je film jednoznačně dost problematický, některé aspekty se ale propíraly v tisku už v roce 1999. Například Thoře Birch bylo při natáčení teprve 16 a podle zákonů byla brána jako nezletilá. Přesto se ve filmu objevila do půl těla nahá - k tomu museli dát písemný souhlas oba její rodiče, kteří si navíc vydupali, že budou oba na place při natáčení.
