Podle Guinessovy knihy rekordů jde o nejaktivnější vražednou skupinku - čtyři sestry Gonzálezovy mají oficiálně na svědomí 91 životů, podle některých odhadů měly ale zabít až dvojnásobek lidí. Začaly jako prostituky, ale brzy zjistily, že je výhodnější prodávat místo svých těl ta cizí. Založily vlastní nevěstinec, kde docházelo k zrůdnostem, nevídaných rozměrů.
Čtveřice sester Delfina, Carmen, Luisa a María de Jesús z Mexika si prožily těžké dětství. Jejich otec byl alkoholik a fyzicky je týral, matka byla pro změnu náboženská fanatička. Z domova brzy utekly a začaly se živit jako prostitutky. Nakonec ale pochopily, že mnohem příjemnější bude kasírovat peníze za prodej jiných žen.
V roce 1945 si založily Rancho El Angél, který fungoval jako zástěrka pro jejich nevěstinec. Dívky sháněly po širokém okolí - nabízely jim práci servírek, uklizeček a pomocnic, dávaly si inzeráty nebo je rovnou unášely. Na místě je pak spoutaly a dávaly jim drogy tak dlouho, než dívky začaly být těžce závislé. Jejich obětem bylo většinou kolem 15 let.
Zákazníci si s takto zbědovanými ženami mohli dělat co chtěli. A když náhodou nějaká protestovala, čekalo ji kruté mučení. A když byly dívky příliš staré (maximálně 25 let), hubené nebo zbídačené bitím a sexuálním násilím, prostě je zabily. Pohřbívaly je zaživa nebo je nechávaly vyhladovět. A také je ubíjely tyčí. Podobný osud občas čekal i movité zákazníky.
Sestry v polovině 60. let zadržela policie. V nevěstinci našly desítky zubožených dívek, na pozemku pak téměř stovku pohřbených mrtvol mužů, žen i plodů dětí. Když se jich na mrtvé policisté ptali, jedna ze sester prohlásila: „Asi jim nesedlo jídlo.“
