nahoru

Zrůdy v sukních: Katolická dívenka bičovala v koncentrácích ženy k smrti a udupávala je jezdeckými botami

mc 18. září 2021 • 14:40

Druhá světová válka umožnila celé řadě lidských individuí ukázat, co v nich skutečně tkví. A výjimkou nebyly ani ženy. Hermine Braunsteiner, Rakušanka z katolické rodiny, patřila mezi nacistickými dozorkyněmi v koncentračních táborech mezi ty vůbec nejhorší. Žena, která se chtěla stát zdravotní sestrou, si nakonec své záchvaty vzteku vybíjela na nevinných vězních, která mučila a zabíjela obzvláště trýznivým způsobem. Nestyděla se týrat ani děti. Spravedlnost vůči ní zůstávala dlouho slepá, nakonec jí ale bylo učiněno zadost.

Braunsteiner se narodila jako nejmladší dítě do přísně katolické rodiny v Rakousku. Původně chtěla být zdravotní sestrou, ale to jí nevyšlo, a tak se stala obyčejnou služkou. Po anšlusu Rakouska pracovala v Německu pro společnost, která montovala letadla. Jenže plat byl chabý, proto se přidala k nacistům a začala pracovat v koncentračních táborech jako dozorkyně.

 

Pod patrně největší ženskou zrůdou Marií Mandlovou se zaučila v Ravensbrücku. Jejich osobnosti se ale nesnesly, a tak Braunsteiner požádala o přeložení a skončila v Majdanku. Zde se ukázala její pravá tvář - spolu s dalšími ženami patřila mezi nejkrutější dozorkyně vůbec. U svých nadřízených byla velice oblíbená a už jako jedenatřicetiletá rozhodovala o tom, kdo z vězňů půjde do plynu nebo ne.

Přezdívalo se jí „Kobyla“ - těžkými jezdeckými botami totiž ukopala nebo ušlapala několik žen, zejména stařenek. Děti chytala za vlasy a házela je na nákladní vozy, které mířily do plynových komor. Trpěla záchvaty vzteku, které si vybíjela právě na vězních například brutálním bičováním.

Před postupující sovětskou armádou uprchla do Vídně, nakonec byla zatčena a odsouzena za válečné zločiny. Ale jenom na tři roky. Po návratu na svobodu vykonávala podřadné pomocné práce v restauracích. Později emigrovala s novým manželem do Spojených států, kde získala i místní občanství. Lovci nacistů na ni ale nezapomněli. Simon Wiesenthal ji vystopoval až do Ameriky a její bydliště nakonec objevil místní novinář. Když stanul u jejích dveří řekla jen: „Můj Bože, věděla jsem, že se to stane.“

Roku 1973 se stala prvním nacistickým zločincem, který byl vydán ze Spojených států. V Německu ji odsoudili k doživotí za vraždu 80 lidí, účasti na vraždě 102 dětí a spolupráci na vraždě 1000 lidí. Po patnácti letech byla kvůli vážnému zdravotnímu stavu propuštěna a tři roky poté, ve věku 79 let, zemřela.

mc


Klíčová slova: fotogalerie, zrůdy v sukních



Diskuse ke článku
Diskuze se zobrazují pouze uživatelům, kteří jsou přihlášeni na Facebooku a odsouhlasili cookies. Pokud pod články nevidíte diskuze, zkontrolujte prosím toto nastavení.