Předchůdce Tarantina: Snímek plný rasismu, nahoty, incestu, sadismu a vražd dětí
Čtěte Reflex v Googlu přednostně
Nastavte si Reflex jako preferovaný zdroj a naše články uvidíte ve vyhledávání výš.
Z otroka úspěšným boxerem! Taková je premisa filmu Mandingo z roku 1975. Rozhodně ale nejde o moderně pojatý snímek o zrovnoprávnění či úspěchu černochů v Americe. Spíš naopak - snímek je plný šokujících záběrů nahoty, násilí i vraždění dětí. Afroameričané jsou zde vnímání pouze jako prostředek zábavy a uspokojení. Asi se není čemu divit, že tento problematický film inspiroval i Quentina Tarantina a jeho Nespoutaného Djanga.
Plantážník Hammond si vycvičí otroka na boxera a na jeho zápasech vydělává velké peníze. S tím samým otrokem ale také spí jeho neuspokojená manželka. Hammond jí ovšem nemá co vyčítat, za milenku pojal mladou otrokyni. Celý snímek vyvrcholí skandálním odhalením nemanželských styků a krvavou řeží, přesně odpovídající tomuto béčkovému snímku.
Ačkoliv je Mandingo dalo by se říci moderní tvorbou - pochází z roku 1975 -, tváří se spíš jako počin z počátku století. Režisér černochy opět ponížil do stereotypních rolí, ve kterých ovšem postavám nenabízí žádné zadostiučinění či jakousi formu vykoupení. Film jakoby měl jediný cíl, a tím bylo šokovat.
Jinak se totiž nedá vysvětlit množství obscénních scén plných nahoty, sexu a znásilňování. Jenže film nezůstal jen u toho - valná část příběhu stojí na brutálním násilí a krvelačné povaze lidí. Úplný závěr doprovází nelítostné vraždění na obou „stranách barikády“. Udatného otroka-boxera Hammond nejprve postřelí z pušky nakonec ho pomocí vidlí utopí v kotli vroucí vody. Jen chvíli předtím navíc lékaři zabijí míšenecké dítě jeho manželky a právě tohoto otroka.
I sám Tarantino nazval film Mandingo, ve společnosti snímku Showgirls, jako jediné dva počiny nechutného vykořisťování v posledních 20 letech. Inspiroval ho ale při natáčení jeho vlastního filmu Nespoutaný Django.
