Poslední perský šáh Muhammad Rezá Pahlaví si uměl vybrat. Jeho třetí manželkou se stala mladičká studentka Farah Diba, která se do něj zamilovala na první pohled. Po svatbě se začala naplno věnovat řemeslu panovnice, a navíc byla i ve společnosti a ve světě velmi oblíbená. Ve skutečnosti ale neměla vše na zlatém podnose a prošla si v životě i mnoha těžkými zkouškami.
Farah Diba se narodila do dobře situované rodiny jako jediné dítě. Vyrůstala v Teheránu, kde také chodila do školy. Tam byla velice oblíbená, protože měla už od dětství milou a přátelskou povahu. Chodila do skauta a dobře se učila. Prostě ideál. Ten se ale rychle pokazil nečekanou smrtí jejího otce, se kterým měla silné pouto. Rodina se tak navíc dostala do finančních problémů a musela se odstěhovat ze svého domu.
I tak se ale cílevědomá Farah dál věnovala studiu. A díky studiu v Paříži se poprvé setkala se svým budoucím manželem Muhammadem Rezou. Dle jejích pamětí ji okamžitě okouzlil a věkový rozdíl vůbec neřešila. V den jejích 21. narozenin ji Muhammad požádal o ruku a ona svolila. Porodila mu čtyři děti a stála mu po boku až do jeho smrti.
Za Muhammadovy vlády došlo v Íránu k nepokojům, ze kterých vyšlo jasně najevo, že lid ho už jako panovníka nechce. Proto se s rodinou rozhodl odcestovat ze země pod záminkou několikatýdenní dovolené. Odjeli do Egypta. V exilu byla Farah císaři velkou oporou. Začala se na něm totiž už projevovat jeho nemoc. Vystřídali spolu několik zemí, které jim umožnily krátkodobý pobyt, např. Maroko, Mexiko, Bahamy. Do Íránu se už ale spolu nikdy nevrátili. Nakonec Muhammad zemřel na rakovinu v Egyptě v roce 1980. To však nebyla poslední rána, se kterou se musela Farah vyrovnat. V roce 2001 byla v Londýně nalezená její nejmladší dcera Lejla, která trpěla depresemi, předávkovaná drogami.
