To, co v některém filmu funguje skvěle, je jinde na obtíž. Jeden z nejočekávanějších filmů podzimu První člověk od oscarového Damiena Chazelleho se vleče úmorně, zatímco v mysteriózních Zlých časech v El Royale, o jejichž existenci ještě donedávno věděl asi jen málokdo, je velebné tempo zdroj čisté divácké rozkoše.
První člověk
První člověk nese jasné autorské rozhodnutí: vyprávět o misi Apollo 11 a výstupu Neila Armstronga na měsíční povrch skrze rodinné vztahy a prostřednictvím velkých detailů. Z vesmíru tedy nakonec neuvidíme skoro nic (respektive to, co může vidět sám astronaut většinu času zamčený ve stísněné kabině) a s Armstrongovou manželkou Janet strávíme skoro stejně času jako s ním.
Ano, dozvíme se i spoustu informací o zákulisí celého projektu, dočkáme se několika efektních scén (úvod s „odražením se“ od atmosféry!) a na Ryana Goslinga je pěkný pohled, ale zda takový mix vydá na dvě a půl hodiny, je otázka. Scenárista Josh Singer, specializující se na spletité kauzy z novinářského prostředí (Spotlight, Akta Pentagon: Skrytá válka), a režisér Damien Chazelle (hudební snímky La La Land a Whiplash) se možná vydali směrem, kde jim to úplně nesvědčí.
Zlý časy El Royale
V téže době se odehrávají a dvě a půl hodiny trvají i Zlý časy El Royale, které napsal a natočil Drew Goddard, scenárista sci-fi Marťan či Světová válka Z. El Royale je hotel postavený doslova na hranici mezi Kalifornií a Nevadou: v každém ze států leží polovina pokojů. V chátrajícím podniku se jednoho dne v roce 1969 ubytuje skupina nesourodých návštěvníků: starý kněz, soulová zpěvačka, otravný cesťák, zpruzená mladice... A nejspíš půjde i o tašku, kterou v hotelu deset let předtím v jednom z pokojů ukryl ve vynikající scéně beze slov tajemný cizinec, než ho zezadu zastřelili brokovnicí.
Šokujícího výstřelu z brokovnice se divák ještě dočká, stejně jako bytelné rány lahví vína do hlavy a dalších nečekaných momentů. Goddard nijak složitý příběh vypráví rafinovaně, postupně a s citem pro razantní zvraty. Sledovat ho při práci je čistá radost a vzrušení: připomíná Tarantina, když Tarantino ještě natáčel filmy (Jackie Brown!), a ne parodie sebe sama. Jeff Bridges, zpěvačka Cynthia Erivo, nováček Lewis Pullman i hezoun Chris Hemsworth v nečekané roli se překonávají, atmosféra konce 60. let je až hmatatelná a k dokonalosti Zlý časy dotahuje dobový soundtrack, často v podání a capella.
Zloději, Nina, Vilík: Rychle a vesele
Artové diváky potěší Zloději, empatický portrét komunity žijící na hraně zákona, který relativizuje to, jak chápeme pojem rodina. Příběh bez patosu natočil Japonec Hirokazu Kore'eda a získal za něj na letošním festivalu v Cannes cenu nejvyšší, Zlatou palmu.
O rodině, tentokrát dysfunkční, vypráví i slovensko-česká Nina. Titulní hrdinka, dvanáctiletá dívka, se ocitá na bitevním poli mezi svými znesvářenými rodiči, kteří ji neváhají poštvávat jeden proti druhému. Jedinou jistotou a zdrojem klidu je pro Ninu závodní plavání. Smutné drama natočil Juraj Lehotský, který schopnost odhalovat křehké duše citlivých postav prokázal v hraném debutu Zázrak nebo dokumentu Slepé lásky.
Distribuční nabídku filmů uzavírají ruská animovaná pohádka Princezna a dráček a malajsijský animák z prostředí automobilů Vilík: Rychle a vesele.
