Přijímačky na střední školy odstartovaly, potenciální studenti i jejich rodiče jsou ve stresu a není čas na legrácky. Nebo naopak je? V neseřazeném výběru nejlepších filmů ze středoškolského prostředí klademe důraz na komedie, vynecháváme snímky, které nemají školu jako hlavní téma (Zpátky do budoucnosti, Battle Royale...), a nenajdete tu ani žádného Harryho Pottera.
Gympl (2007)
Ano, Škola základ života, Cesta do hlubin študákovy duše, „Marečku, podejte mi pero!“... Mezi tyhle klasiky se ale z novějších titulů dokázala probojovat komedie nazvaná prostě Gympl (2007), druhý nejlepší film Tomáše Vorla (po rytmikálu Kouř). Studenti Petr (Tomáš Vorel ml.) a Michal (Jiří Mádl) mají školu na háku, po nocích chodí sprejovat a přes den v lavicích spí. Obvyklí podezřelí (Eva Holubová, Tomáš Hanák, Milan Šteindler...) hrají rázovité figurky rodičů a pedagogů bez sklouzávání do karikatury nebo křeče, o hudbu se postarali Indy, Wich, Hugo Toxxx či James Cole. Volné pokračování Vejška se povedlo míň, jak dopadne další díl s názvem Džob?
Zlaté časy na Ridgemont High (1982)
Připomíná to český film Vrať se do hrobu!: novinář a budoucí filmař Cameron Crowe rok předstíral, že je student na střední škole v San Diegu, a svá pozorování sepsal do knihy. V ní mimo jiné vybrousil typy postav, které známe z desítek středoškolských komedií: drsňáka, podivína, princezničku, sportovce... Kniha se brzy poté dočkala filmového zpracování, které dnes působí možná až příliš povědomě – ale to je tím, že je známe rozdrobené v desítkách pozdějších odvozených snímků. Co další filmy nemají, je věčně zhulený surfař Jeff v podání Seana Penna, který v podstatě zachránil značku Vans.
Snídaňový klub (1985)
Rebel, šprt, školní královna krásy, sportovec a podivínka jsou za trest zavření ve škole v sobotu, každý z jiného důvodu, a mají napsat sebezpytnou esej. Během několika hodin zjistí, že toho mají společného daleko víc, než si mysleli... Komedie scenáristy a režiséra Johna Hughese se stala kultovním filmem pro generaci dospívající v amerických 80. letech. Hughes svou pozici hořkosladkého pozorovatele potvrdil i v podobně zaměřených filmech Volný den Ferrise Buellera a Sixteen Candles, my ho bohužel známe spíš jako scenáristu série Sám doma.
Protivný sprostý holky (2004)
Nejprve vznikla kniha Queen Bees and Wannabes, která zoufalým rodičům vysvětlovala, proč se jejich dospívající dcery na středních školách sdružují do tlup a jsou agresivní. Scenáristka show Saturday Night Live Tina Fey podle knihy napsala svižnou a svěží komedii o tom, jak ve středoškolské džungli funguje „zákon přežití nejsilnějšího“. Nová studentka Cady se zamiluje do expřítele místní „včelí královny“, vypočítavé Reginy, a vypukne regulérní dívčí válka... Jedním z lákadel filmu je herecký souboj Lindsay Lohan a Rachel McAdams.
Superbad (2007)
Komedie z politicky nekorektní dílny producenta Judda Apatowa se odehrává před maturitou. Podobně jako chlapci z filmu Prci, prci prcičky i kamarádi Seth a Evan touží přijít o panictví dřív, než vyrazí na vysokou. Čeká je neuvěřitelně divoká noc, ve které nechybí nakupování alkoholu na falešný průkaz, atraktivní zahraniční studentka, molotovův koktejl, dvojice nostalgických policajtů a samozřejmě zvratky. Jonah Hill a Michael Cera v hlavních rolích jsou kouzelní, herecky má ale Superbad jiné eso – mladičkou Emmu Stone v nejlepší roli své kariéry.
Panu učiteli s láskou (1967)
Ve stejném roce, kdy hrál v přelomových filmech V žáru noci a Hádej, kdo přijde na večeři, ztvárnil Sidney Poitier hlavní roli i v britském dramatu z prostředí střední školy, které má stejně razantní společensko-kritický náboj jako zmiňované tituly. Hraje titulního „pana učitele“ Marka Thackeraye, jenž dostane za úkol postarat se o třídu problematických studentů vyhozených z jiných škol. Zruší učebnice, začne se k divé zvěři chovat jako k dospělým a postupně si získá nejdřív jejich pozornost, pak respekt a nakonec i náklonnost.
Společnost mrtvých básníků (1989)
Zatímco svůj raný klenot Piknik na Hanging Rock zasadil fenomenální režisér Peter Weir do prostředí australské dívčí střední školy na přelomu 19. a 20. století, v tomhle filmu vypráví o poměrech na elitním britském chlapeckém internátu v 50. letech. Na fiktivní Welton Academy učí nekonvenční profesor anglické literatury John Keating (Robin Williams), který své studenty vede k individualitě, zodpovědnosti a samostatnému myšlení. Střet s autoritářským vedením školy je nevyhnutelný...
Kdo z koho (1999)
Nezávislý filmař Alexander Payne nenávidí lidi, jak ukázal například v oscarové Bokovce. Ještě před ní natočil tragikomedii Kdo z koho, v níž – jak je u něj zvykem – není jediná sympatická postava. Vzorná studentka, chladnokrevná manipulátorka a nesnesitelná šprtka Tracy (Reese Witherspoon) se chce stát školní prezidentkou, což nehodlá dopustit profesor McAllister (Matthew Broderick), který jí je odpuzovaný i přitahovaný zároveň. A podobně to s touhle satirou na americký volební systém (v originále se snímek jmenuje Election, Volby) má i divák: vlastně se na to nechcete koukat, ale oči odtrhnout nedokážete.
Donnie Darko (2001)
O čem to proboha je? O děsivém obřím králíkovi, o cestování v čase, o perverzním motivačním guruovi (Patrick Swayze!), o tom, že první láska je trochu jako smrt... A hlavně o dospívání v reaganovských 80. letech, v konzumním štěstí a nakašírované idyle, pod nimiž zeje temná prázdnota. Donnie (Jake Gyllenhaal) je obyčejný středoškolák, který trpí strašidelnými vizemi konce světa, na dům, kde bydlí, spadne utržený motor z letadla, a to je jen začátek. Montáž školního života za zvuků písně Head Over Heels od Tears For Fears je mimořádně trefná – a drtivá.
Mezi zdmi (2008)
Francouzskou kinematografií se vine silná tradice sociálně-kritických filmů ze školního prostředí od Vigovy Trojky z mravů (1933) přes Truffautův debut Nikdo mě nemá rád (1959) až třeba po tenhle film Laurenta Canteta, který vyhrál v Cannes a byl nominovaný na Oscara. Cantet „prostě“ točil při výuce studenty střední školy v jedné z problematických pařížských čtvrtí. Učitele ztvárnil skutečný kantor François Bégaudeau, podle jehož autobiografické knihy film vznikl. Nesmírně působivý a autentický film na hraně dokumentu nikomu nestraní, „jen“ pozoruje.
Čestná uznání: Džungle před tabulí natočená ve stejném roce 1955 jako Rebel bez příčiny s Jamesem Deanem, syrový Pasťák (1968) Hynka Bočana, středoškolský horor Carrie (verze z roku 1973) podle předlohy Stephena Kinga, muzikál Hairspray (obě verze, 1988 i 2007), sportovní drama Světla páteční noci (2004) s nádhernou hudbou Explosions in the Sky.
