Se 150 režiséry natočil na 250 filmů, o televizi a divadle nemluvě. Ale taky to v posledních desetiletích „dotáhl“ na 150 kilo, což se projevuje na rolích, jež nyní dostává. Kariéra Gérarda Depardieua je nevyrovnaná, ale díky Cyranovi, Olmovi, Bernardovi, Jeanovi, Georgesovi a dalším zároveň nezapomenutelná. Slavný francouzský herec se dožívá 75 let.
Je nelidské zkoušet kariéru jednoho z nejplodnějších herců v historii sesekat do deseti titulů: deset životních výkonů podal už jen v samotných 80. letech, odkud se nám sem nevešly třeba komedie s Pierrem Richardem Kopyto (1981), historické romantické drama Návrat Martina Guerra (1982), kriminálka Policie (1985), za niž dostal cenu pro nejlepšího herce na festivalu v Benátkách, vypjaté katolické drama Pod sluncem Satanovým (1987), které zvítězilo v Cannes, životopisná Camille Claudelová (1988), kde ztvárnil sochaře Augusta Rodina...
Je těžké si při sledování jeho hereckého mistrovství odmyslet peripetie v jeho osobním životě, jako třeba že si v roce 1998 nechal zaplatit za předvolební podporu Vladimíra Mečiara, že v roce 2013 přijal ruské občanství, že čelí obviněním ze sexuálního násilí nebo že se dopouští alkoholových excesů. Ale taková bývá povaha velkých umělců, že kde něčeho – talentu – přebývá, tam zároveň i něco chybí.
A do třetice je nemožné vypíchnout jednu z těch údajně 250 filmových rolí, která by pro něj byla ta jediná klíčová. A proto bude nejlepší vzít je pěkně popořadě. Dámy a pánové, pan Gérard Depardieu.
Pokračování 2 / 11
Buzíci (1974)
Je to satira? Drama? Kriminálka? Obžaloba? Buzíci jsou Bezstarostná jízda po francouzsku – s podobně nejednoznačným poselstvím. Dvojice hajzlíků bez zábran (druhého hraje Patrick Dewaere) táhne neutěšenou krajinou, krade, znásilňuje, unáší a připlete se i k vraždě a sebevraždě. Ve skandálním, protože (zdánlivě?) amorálním snímku mají nezapomenutelné role i legendární herečky Miou-Miou, Jeanne Moreau a Isabelle Hupert. S režisérem Bertrandem Blierem mladicky anarchistický Depardieu dále natočil třeba komedii Připravte si kapesníky (1978).
Pokračování 3 / 11
XX. století (1976)
Více než pětihodinová historická freska Bernarda Bertolucciho (Poslední císař, Poslední tango v Paříži) zachycuje politický a ideový vývoj Itálie v první polovině minulého století. Ačkoliv jsou z opačných konců společenského spektra, statkářský syn Alfredo (Robert De Niro) a rolnický levoboček Olmo (Depardieu) vyrůstají a žijí poblíž sebe, zatímco se přes ně valí války, fašismus, třídní boj... Na fascinující podívané se dále podíleli mistři jako skladatel Ennio Morricone nebo kameraman Vittorio Storaro.
Pokračování 4 / 11
Poslední metro (1980)
Cenou César ověnčený Depardieu jako Bernard Granger, zapálený herec, nenapravitelný sukničkář a zároveň v utajení člen francouzského protinacistického odboje. Ve slavném filmu klasika nové vlny Françoise Truffauta o milostném trojúhelníku v divadélku v okupované Paříži dále září Catherine Deneuve a Heinz Bennent. S Truffautem Depardieu dále natočil neméně skvělé drama Žena od vedle (1981), s Deneuve pak celou řadu jiných a žánrově pestrých snímků – třeba milou pozdní komedii Profesionální manželka (2010).
Pokračování 5 / 11
Danton (1983)
Revoluce požírá své děti, i kdyby byly sebevíc charismatické. Georges Danton, jeden z klíčových mužů velké francouzské revoluce, je na vrcholu popularity u lidu a zároveň těsně před popravou v rámci politického procesu. Depardieuův Danton je v dobrém i špatném slova smyslu lidový, poživačný, omámený mocí i bohatstvím, rozpolcený a hlavně funguje jako dokonalý protiklad dogmatického Robespierra (Wojciech Pszoniak). Na filmu režírovaném polským mistrem Andrzejem Wajdou spolupracovala třeba Agnieszka Holland nebo slovenský kameraman Igor Luther.
Pokračování 6 / 11
Jean od Floretty (1986)
V až westernovém dramatu, ve kterém jde stejně jako v Tenkrát na Západě o pozemky a o vodu, je Depardieu s dalšími představiteli francouzské herecké extraligy – Yvesem Montandem a Danielem Auteuilem. Hraje idealistického a upřímného outsidera Jeana, který je odhodlaný postarat se o zemi, již zdědil. Netuší ale, kdo proti němu stojí... V rámci role hrbatý Depardieu je tu těsně před čtyřicítkou urostlý, ale ještě ne tlustý, a na vrcholu fyzické síly; zvlášť neodolatelný je, když se mazlí s králíčky. Na place si prý svým charismatem a vtípky omotal štáb kolem prstu.
Pokračování 7 / 11
Cyrano z Bergeracu (1990)
Cyrano je vedle Hamleta (Depardieu si zahrál vedlejší roli v tom Branaghově z roku 1996) jedna z nejvytouženějších dramatických postav snad každého herce – a taky jedna z divácky nejvděčnějších. Depardieu na něj měl nos a vyřídilku odmalička, ale šanci zahrát si ho na velkém plátně dostal až od scenáristy a režiséra Jeana-Paula Rappeneaua (Husar na střeše, Šťastnou cestu). Tragikomická role snílka, básníka, milovníka a oddaného přítele Depardieuovi vynesla cenu z Cannes, druhou cenu César i jeho pohříchu jedinou nominaci na Oscara.
Pokračování 8 / 11
Zelená karta (1990)
Jsou jako kočka a pes: ona je upjatá a chladná a zajímají ji jen její rostliny, on je živelný bonviván s láskou k dobrému jídlu, pití a kuřivu. Těžko by se jejich životy nějak výrazněji protnuly, kdyby ti dva kvůli oboustranným výhodám neuzavřeli fingované manželství: ona díky tomu získá vytoužený byt, on může jako Francouz dostat povolení k pobytu v USA. Jenže imigrační úředníci větří nepravost... Ve svěží romantické komedii notoricky nedoceněného Petera Weira (Svědek, Gallipoli) Depardieu dokáže být nádherně přehnaně francouzský bez toho, aby působil jako karikatura.
Pokračování 9 / 11
1492: Dobytí ráje (1992)
Historickou věrohodnost nechme stranou, tu režisér Ridley Scott často klade na vedlejší místo, jak ostatně ukázal i letos v Napoleonovi. Důležitější je pro něj vytváření nových světů a vyprávění o lidech, kteří je (d)obývají. Depardieu zvládá jako Kryštof Kolumbus řadu poloh: je přesvědčivý, když dokáže přemluvit královnu Isabellu i motivovat námořníky na pokraji vzpoury, je omámený „novým“ světem, je zhrzený, když věci nejdou podle jeho vize... Z dnešního hlediska má film o „objevení“ Ameriky spoustu problematických bodů, ale Depardieův výkon a Vangelisova hudba k nim určitě nepatří.
Pokračování 10 / 11
Asterix a Obelix (1999)
Bez postavy z oblíbených komiksů Reného Goscinnyho a Alberta Uderza se v tomhle žebříčku asi neobejdeme, i když využívá spíš Depardieuovy pozdní fyziognomie než jeho hereckého umění. Depardieu mohutného galského tvůrce menhirů ztvárnil hned v několika filmech a pro méně náročné diváky je Obelix první rolí, která je při vyslovení hercova jména napadne. Pokud si ale díky těmhle komiksovým adaptacím najdou cestu k jiným Gérardovým snímkům, není existence filmových Asterixů a Obelixů zbytečná.
Pokračování 11 / 11
Na mamuta! (2010)
Depardieu ani v pokročilém věku a s váhou přes 150 kg nepřestává ve zběsilém pracovním tempu a točí několik filmů ročně. Málokterý z nich ale dokáže plně využít jeho hereckých schopností, nad nimiž snad ještě úplně nepřevážila jeho hmotnost. Jednou z takových výjimek je komedie o čerstvém důchodci, který vyráží za bizarními dobrodružstvími na legendární motorce Mammut z roku 1973. Hercovy filmy z posledních dekád mají přidanou hodnotu v tom, že se v nich Depardieu setkává s kolegy a kolegyněmi ze svých starších a slavných snímků – zde s Isabelle Adjani, s níž ztvárnil nerovný pár ve filmu Camille Claudelová (1988).
