Zásadní změny ve financování ČT nelze dělat bez solidní analýzy, řekl ve Varech prezident Pavel
Na filmový festival v Karlových Varech ve čtvrtek přijel prezident Petr Pavel. Na krátkém setkání s novináři odpověděl na otázky ohledně rušení koncesionářských poplatků, filmu, který na přehlídce stihl vidět, i nečekaného daru, jejž si přivezl ze summitu NATO v Ankaře.
Festivalem se jako červená nit táhne podpora České televize, filmaři při úvodech ke svým snímkům říkají, co všechno by bez ní nemohlo vzniknout. Jak vnímáte spor mezi filmaři a vládou ohledně koncesionářských poplatků nebo mechanismů kontroly v České televizi?
Snažím se dívat se na to ne z pohledu úzkého zaměření na financování, ale spíš z pohledu principu, jestli skutečně byl nějaký zásadní důvod systém koncesionářských poplatků měnit. Nikde jsem neslyšel, co na něm bylo špatně a proč by se měnit měl. A taky jsem nikde neviděl analýzu, jak ho případně změnit při zajištění nezávislosti a vůbec chodu veřejnoprávních médií. Protože není asi možné dělat takto zásadní změny z roku na rok a bez nějaké solidní analýzy, když si jenom vezmu, kolik mají v České televizi nasmlouvaných aktivit na několik let dopředu. Takhle zásadní změny není možné dělat hned už jen z hlediska kontinuity. Myslím, že uslyšíme až teprve v rámci prvního čtení, až se ten zákon dostane na pořad sněmovny, kolik přijde pozměňovacích návrhů a různých výhrad. Tam pak bude prostor pro širokou debatu, jestli a jakým způsobem systém koncesionářských poplatků vůbec měnit.
Odpoledne jste byl na projekci filmu Šeptej. Proč jste si vybral zrovna ten a proč nepadla volba na film s ukrajinskou tematikou, jak tomu bývalo v minulých letech?
Přiznám se, že jedním z důvodů bylo i to, že jsem měl časové okno pouze dnes. Ale nakonec jsem byl rád, že se to tak sešlo, protože Šeptej je český film a já jsem rád, když se můžu podívat na tuzemskou tvorbu. Tahle je sice třicet let stará, ale řekl bych, že je na ní sympatické, že člověk, který si tu dobu pamatuje, se opravdu dokáže přenést do tehdejší atmosféry. Je to taková trochu nostalgie. Viděl jsem Šeptej poprvé.
Dnes vás ještě čeká setkání s českými filmaři. Co od něj očekáváte?
Hlavně bych si rád vyslechl jejich názor na českou filmovou tvorbu, na její podporu, to, co považují za dobré a co případně vidí jako rizika. Samozřejmě to souvisí s předchozí otázkou na financování České televize, protože ta do značné míry přispívá k tvorbě většiny nových tuzemských filmů. Podstatnější snížení zdrojů veřejnoprávní televize by se na naší filmové tvorbě určitě odrazilo, což by byla škoda. Jak jsem měl možnost slyšet, její kvalita obecně roste a byla by škoda ten trend pokazit.
Jak to chcete prosadit?
Především tím, že budu upozorňovat na problémy, které se v těch návrzích na omezování zdrojů objevují. Myslím si, že je třeba k tomu přistupovat pokud možno bez emocí. A jestli je záměr udělat jakoukoli změnu, měl by ten záměr být dobře zdůvodněn a měl by taky být zanalyzován. Například i v tom smyslu, že když řeknu, že jakoukoli činnost převedu finančně na státní rozpočet, tak kde na to vezmu zdroje. Protože tohle jsme zatím taky neslyšeli. Je fér tyto otázky klást a vláda by na ně měla taky správně odpovědět.
Vláda s vámi ale nekomunikuje.
V poslední době moc ne. Ale já věřím, že se k tomu zase dostaneme.
Vláda dnes také hodnotila šest měsíců svého působení. Jaký je váš pohled na to, jak hodnotí svou práci?
Myslím, že je spíš na občanech, aby to vyhodnotili. Já jsem to hodnocení ještě neviděl, viděl jsem asi jenom, jak Oto Klempíř v krátkém videu zhodnotil, čeho všeho dosáhlo jeho ministerstvo. Nejdřív si to pročtu, prohlédnu a pak se k tomu vyjádřím.
Pan premiér Babiš se pochlubil, že si ze summitu NATO přivezl jako dar pistoli. Jaký dárek jste v Ankaře dostal vy?
Já jsem tu krabici ještě neotevřel, ale bylo mi řečeno, že tam je revolver. Myslím, že ho asi dostali všichni představitelé jednotlivých států, kteří se toho jednání účastnili. A pro mnohé to bylo překvapení, protože krabici otevřeli až doma. Dočetl jsem se, že belgický premiér s hrůzou zjistil na letišti, že s sebou veze zbraň s ostrým střelivem, tak ji hned na letišti uložili do trezoru. V některých zemích jsou tak přísná dovozní pravidla, že vlastně ani netušili, co s takovou věcí mají dělat. Předpokládám, že tam jsou aspoň vývozní papíry, abychom ten revolver mohli u nás standardně přihlásit. Jsem držitelem zbrojního průkazu, takže by s tím neměl být problém.
