Český film na kapačkách? Pobídky ho drží nad vodou, nejistota kolem ČT ho může potopit
Česká audiovize se po loňském propadu znovu nadechla. Ne díky systematické stabilitě, ale především díky státním pobídkám a návratu zahraničních produkcí. Nejnovější data Asociace producentů v audiovizi (APA) ale zároveň ukazují, jak křehký tenhle růst je – a jak rychle se může zlomit. O tom hovořili v neděli po čtvrté hodině v karlovarských Císařských lázních během bilanční prezentace filmoví producenti Vratislav Šlajer (APA, Bionaut), Pavel Strnad (APA, Negativ) a Petr Tichý (APA, Barrandov Studio) před odhadem dvěma stovkami diváků. Moderoval Saša Michailidis a závěr debaty byl překvapivě optimistický. "Česká audiovize má sílu, má nabito, máme dobře nastartováno," konstatoval ve finále filmový producent Vratislav Šlajer.
Současná situace v české audiovizi ukazuje, jak zásadní vliv mají filmové pobídky na stabilitu celého trhu. Podle výsledků Asociace producentů v audiovizi (APA) navýšení pobídek vytáhlo tuzemskou audiovizi z avizovaného propadu v roce 2024, kdy objem výroby klesl pod úroveň roku 2021 na 9,9 miliard. V roce 2025 už dosáhl obrat celé audiovize 11,3 miliard, což je nárůst o 14,5 % oproti minulému roku. Ovšem ani historicky nejvyšší rozpočet Státního fondu audiovize, který byl v minulém roce 2,4 miliardy (z toho až 1,6 mld. na filmové pobídky), nepokryl dluh z minulých let, a především ohromnou poptávku ze zahraničí. Od konce března 2026 je navíc opět uzavřeno podávání nových žádostí o zápis do pobídkového systému.
Obraty zahraniční produkce i českých filmů
Zahraniční produkce stoupla zhruba o víc než 1 mld. (o 20 %) z 5,5 mld. na víc než 6,6 miliard. Výroba českých filmů a seriálů zaznamenala velice mírný nárůst o necelých 6 % z téměř 1,9 mld. na téměř 2 mld., v součtu jde konkrétně o 110 milionů. Reklama navýšila o 202 milionů, celkově z původních téměř 2,5 na 2,7 miliard. V současné době APA sdružuje 177 nezávislých producentských společností, což tvoří 90 % trhu.
„Česká audiovize se nachází v silné startovní pozici," říká předseda APA Vratislav Šlajer. „Reforma Státního fondu audiovize by měla stabilizovat systém pobídek, navýšit jejich objem a posílit podporu původní domácí tvorby. Nově také vytváří závazek VOD platforem investovat do lokálního obsahu. Rozvíjející se domácí televizní tvorba a investice soukromých televizí zvyšuje prostupnost českého audiovizuálního obsahu do zahraničí. Zejména zahraniční koprodukce a prodeje představují totiž další zásadní potenciál růstu české audiovize. Pobídkový systém je dočasně zastavený, podle našich informací by mělo dojít k jeho znovuotevření během léta. Alarmující je ale situace kolem veřejnoprávních médií. Vládní novela zákona rušící koncesionářské poplatky pro ČT a ČRo vytváří velkou nejistotu. A to nejen ohrožením nezávislosti médií veřejné služby, která by byla podřízena státnímu rozpočtu, ale také hrozícím návratem k rozpočtu před rokem 2024 a snížením financování ČT o jednu až dvě miliardy ročně.“
Výhled české audiovize
Reformovaný Státní fond audiovize (SFA) otevřel v září 2025 první výzvy, do října 2026 v rámci prvního roku fungování rozdělí na podpoře téměř dvojnásobek z předchozích let, na podporu vývoje a výroby cca 550 milionů. Jedná se o klíčovou a dlouho potřebnou podporu pro domácí tvorbu, která nově zahrnuje i tvorbu televizní. Celkový systém se po reformách SFA a financování ČT stabilizoval, znejistilo ho však zastavení pobídek a zejména nová nejistota ohledně financování veřejnoprávní televize. Pokud přijde ČT o 1 až 2 miliardy, jak vyplývá z vládního návrhu novely měnící financování médií veřejné služby, dojde k propadu v investici do původní domácí filmové a televizní tvorby, podle odhadu APA o 800 milionů až miliardu. Bude se to týkat filmových debutů, kvalitní televizní tvorby s mezinárodním přesahem, dokumentů, animace a tvorby pro děti a mládež.
To by se projevilo v horizontu příštích tří až pěti let nejen výrazným poklesem obratu české audiovize, ale i oslabením její mezinárodní konkurenceschopnosti, nástupu tolik potřebného nového talentu i nových žánrů. Zároveň by došlo ke stagnaci již rozběhnuté filmové a animované tvorby, kterou by měla ČT podle schváleného memoranda aktivně podporovat. Naopak potěšující je stabilizovaný objem investice soukromých televizí a úspěchy jejich digitálních platforem, které dávají příležitost řadě zajímavých diváckých projektů a posilují kvalitu české audiovizuální tvorby. To ale při výpadku investic ČT nepokryje veškerý potenciál české tvorby, zejména koprodukční a výše zmiňované formáty, jako jsou dokument a animace.
Zahraniční produkce
Česká vláda sice v letech 2023 a 2024 navyšovala roční alokaci na pobídky, ale šanci na stabilitu trhu dávala teprve požadovaná transformace Státního fondu kinematografie. Ta přinesla od ledna 2025 mj. navýšení pobídek na 25 až 35 % (vyšší procenta pro animaci a digitální produkci) a zapojení VOD platforem do financování systému. Audiovizuální průmysl se tak v rámci zahraničních zakázek v roce 2025 opět mírně nadechl, což pomohlo zastavit odliv zahraničních produkcí do konkurenceschopnějších evropských destinací, kde lze získat zpět často více než 30 % vynaložených prostředků.
Tento pozitivní trend v ČR byl přerušen rozhodnutím Státního fondu audiovize z 27. března 2026, kdy došlo k pozastavení systému těchto pobídek z důvodu vyčerpání finančních prostředků alokovaných pro daný rok. Zastavení podávání nových žádostí negativně ovlivní výsledky audiovize za rok 2026, v dlouhodobějším horizontu i za rok 2027. Důležité je také připomenout, že filmový průmysl neživí z většiny filmaře. Podle dat SFA a APA směřuje 60 % všech prostředků utracených například zahraničními produkcemi na území ČR do navazujících nefilmových odvětví. APA oceňuje dialog s vedením SFA a jeho snahu o nalezení cesty, jak znovu co nejrychleji systém otevřít.
Zahraniční projekty natáčené v ČR
V minulém roce se po navýšení pobídky v České republice realizovaly především malé a středně velké projekty. Mezi nejvýznamnější patřil film Resident Evil, seriály The Age of Innocence pro Netflix či Ride or Die pro Amazon MGM Studios, které servisně zajišťovala česká produkční společnost Stillking. Vznikla i řada projektů pro evropské televizní vysílatele a streamovací platformy, například třetí řada seriálu Empress pro německý Netflix produkovaná společností Mia Film.
Současně byly v průběhu roku zahájeny přípravy velkých mezinárodních projektů, jejichž natáčení se rozbíhá v roce 2026. Patří mezi ně pokračování sci-fi ságy Foundation, seriál Monarch: Legacy of Monsters pro Apple TV+ nebo filmová adaptace posledního románu Dana Browna Tajemství všech tajemství. Dalšími významnými projekty, které natáčely zahraniční filmové a televizní produkce v uplynulém roce na území ČR jsou sci-fi seriál Blade Runner 2099 (Amazon MGM Studios), fantasy seriál The Wheel of Time (Amazon Prime Video) nebo celovečerní film Frankenstein (dokončovací práce pro Netflix).
Reklamní byznys
Po loňském výrazném oživení reklamního trhu pokračoval růst i v roce 2025, jeho tempo však bylo znatelně pomalejší. Zatímco v roce 2024 se celkový objem reklamní produkce po předchozím poklesu zvýšil přibližně o 400 milionů korun a poprvé překonal hranici 2,5 miliard korun, letos vzrostl už jen o něco více než 200 milionů na celkových 2,7 miliard korun. Toto číslo v podstatě kopíruje vzestup cen na trhu; při započtení stále se zvyšujících režijních nákladů tak reálné zisky společností fakticky klesají. Zpomalení přichází v době zásadních proměn celého reklamního průmyslu.
Produkční společnosti čím dál silněji pociťují dopady nástupu generativní umělé inteligence i rostoucího podílu agenturních in-house produkcí, které postupně přebírají část zakázek. Současně se významná část marketingových rozpočtů přesouvá z televizní reklamy do jiných komunikačních kanálů, zejména do digitálních médií a sociálních sítí, což vede ke snižování objemu zakázek realizovaných v televizní produkci. Tyto trendy představují významnou hrozbu pro nezávislé produkční společnosti i pro otevřenou kreativní soutěž na trhu a lze očekávat, že jejich vliv bude v dalších letech dále sílit a v následujících letech se dá očekávat spíše propad.
Filmaři v regionech, průkopnické Ústí
České a moravské regiony podpořily audiovizi dosud nejvyšší částkou, přes 109 milionů korun. Nejvíce prostředků plynulo z programu Filmových voucherů v Moravskoslezském a Ústeckém kraji v rámci Operačního programu Spravedlivá transformace. Vůbec první program pro čerpání evropských dotací, jejž rozjela a pro všechny následovníky z jiných regionů administrativně nastavila Filmová kancelář Ústeckého kraje, byl pro vyčerpání prostředků uzavřen na začátku roku; i přes velký zájem producentů bohužel nebude vinou rozhodnutí vedení kraje pokračovat a ani nedofinancuje již natočené projekty. Ústecký region přitom dlouhodobě patří mezi nejvyhledávanější lokace pro české i zahraniční štáby.
Moravskoslezský kraj chce naopak v programu pokračovat, což by znamenalo další desítky milionů korun pro filmové i televizní projekty natáčené v regionu. Nově se krátce po festivalu otevírá program Filmových voucherů také v Karlovarském kraji. Alokaci má cca 27 milionů korun a pravidla obdobná jako ve výše zmíněných krajích. Na mapu podpory se s 19 miliony korun vrátil Jihomoravský kraj a Město Brno, které po omezení činnosti Jihomoravského nadačního fondu vytvořily společný program podpory audiovize v rámci dotačních programů kraje. V loňském roce se otevřely nové programy také v Olomouckém a Pardubickém kraji, které doposud udělovaly pouze individuální dotace. Další kraje, jako například Vysočina, zvýšily objem prostředků ve svých výzvách. Z mapy Česka tak bez dotačního programu zůstávají jen Středočeský a Liberecký kraj, které však do filmové produkce jednotlivě také finančně vstupují.
AgoraEU
Evropská unie předložila návrh na program AgoraEU, který má od roku 2028 sjednotit podporu kultury, médií a občanské společnosti v rámci nového víceletého rozpočtu EU, jejž nyní komentují členské státy unie. APA předložila v březnu MK ČR stanovisko k tomuto návrhu programu a zároveň nabídla odbornou součinnost při dalším projednávání tohoto programu a při definování konkrétních vyjednávacích požadavků pro jednání v Radě EU. Asociace například podporuje zachování samostatného, stabilního a dostatečně chráněného pilíře MEDIA+ nebo navrhuje posílit ochranu nezávislých producentů, obnovit důraz na kulturní rozmanitost, zajistit minimální rozpočtovou alokaci pro MEDIA+ a rozšířit podporu na produkci i distribuci. "Mělo by přibýt peněz, ale zároveň by se mělo pokrývat více odvětví, kupříkladu právě média," narazil Vratislav Šlajer (APA, Bionaut) na problematiku, kterou bude třeba sledovat, protože se pravidla budou ustavovat.
Úspěchy animace
Česká animace v roce 2025 dosáhla velkých úspěchů a znovu potvrdila své dlouholeté stabilní a silné postavení na mezinárodní scéně. Nejvýraznějších triumfů dosáhl celovečerní koprodukční animovaný film Pohádky po babičce, když získal nominaci na Evropské filmové ceny v kategorii Nejlepší celovečerní animovaný film a Nejlepší evropský film, dále krátký film I Died in Irpin, který získal cenu Best of the Best na „evropských animovaných Oscarech“ Emile Awards a dostal se i do užšího výběru pro Oscary v kategorii Nejlepší krátký animovaný film. Výrazného mezinárodního uznání se dočkal snímek Hurikán, jenž byl zařazen do oscarového shortlistu opět v kategorii krátkého filmu. Dařilo se i dalším projektům včetně koprodukčního filmu Joko; ten získal cenu za nejlepší hudbu na prestižním festivalu v Annecy a obdržel nominace na Evropských animačních cenách. Bodovaly krátké animované filmy z FAMU, mezi nimi film Vlček, který se dostal mezi finalisty výběru na Studentské Oscary v kategorii animace.
Úspěchy film a dokument
Největším mezinárodním úspěchem české kinematografie za rok 2025 se stal koprodukční dokument Pan Nikdo proti Putinovi, oceněný Oscarem za nejlepší celovečerní dokumentární film. Film měl světovou premiéru na festivalu Sundance 2025, kde získal Zvláštní cenu poroty v kategorii World Cinema Documentary Competition, obdržel například i britskou cenu BAFTA. Jde o mimořádný úspěch, protože představuje první český dokument (dánsko-česká koprodukce) oceněný Oscarem a jeden z nejvýraznějších počinů české kinematografie v novodobé historii. Úspěšný byl i koprodukční hraný film DJ Ahmet, který měl premiéru v soutěžní sekci na festivalu Sundance. Úspěchy si připsal i koprodukční snímek Je to ve hvězdách (Wishing on a Star), uváděný na prestižních zahraničních festivalech včetně festivalu v Benátkách. Česká republika má pravidelně zástupce na áčkových a dalších filmových festivalech po celém světě, nejvýraznější úspěch zaznamenal film Karavan, který vrátil po více než třiceti letech české tvůrce do soutěžní sekce (Un Certain Regard ) v Cannes. Mezinárodní pozornost získal i další koprodukční projekt Franz, nominovaný na Evropské filmové ceny v několika kategoriích.
