Motoristi bojují s češtinou. Strana majitelů velkých aut a malých znalostí jde jazyku proti srsti
Se srozumitelností sdělení vysílaných politickou věrchuškou dělnému lidu je to čím dál horší. Ve vládě sedí národovci, kteří hodlají do roztrhání těla bránit české lidi, českou korunu, české potraviny… A co češtinu? Ne tak docela. Předseda vlády zahlcuje veřejný prostor čím dál chaotičtějšími souvětími, jimž chybí jádro sdělení i téma. A do toho přichází volební billboard Motoristů, kteří podle sloganu mají „odvahu jít proti srsti“. Ale zřejmě nikoli odvahu přečíst si občas nějakou knížku, aby aspoň mlhavě tušili, jak se skládá česká věta.
Během studia bohemistiky nám vyučující dvě hodiny vysvětlovala, jaký je rozdíl mezi dlouhou pomlčkou (–) a krátkým spojovníkem (-) a v jakých situacích se má které interpunkční znaménko používat. Poté nás vyzvala, abychom se cestou domů dívali kolem sebe a našli ve veřejném prostoru příklad, kde jsou použity správně. Billboardy v metru, časopisy, plakáty – v podstatě nikomu nestálo za to dát pár stovek za dobrou korekturu a vytisknout propagační či informační materiály v souladu s pravidly českého pravopisu.
Avšak časy se mění a s nimi i jazyk. Ve vládě sedí národovci, kteří hodlají do roztrhání těla bránit české lidi, českou korunu, české potraviny… i češtinu? Ne tak docela. Předseda vlády zahlcuje veřejný prostor čím dál chaotičtějšími souvětími, jimž chybí jádro sdělení i téma. Motoristé, kteří před volbami slibovali, že jednoho z nejbohatších Čechů v čele země pohlídají, záhy po vstupu do vlády ukázali svou skutečnou tvář. Premiérovi neoponují, jsou spíš jako mladší sourozenec, který vzhlíží k bráchovi a snaží se dělat všechno jako on. A tak si nejspíš ve vedení strany řekli, že i oni by měli trochu pocuchat peří naší mateřštině.
Na jejich volebních billboardech se nedávno objevil slogan „odvaha jít proti srsti“. Problémem tady už nejsou špatně užité spojovníky, kterých si kromě absolventů bohemistiky popravdě všimne málokdo. Motoristé jdou do komunálních voleb s krásným příkladem takzvané kontaminace, zkřížení dvou ustálených slovních vazeb. Vyznavači uřvaných motorů sdružení kolem Filipa Turka a Petra Macinky asi naznačují, že mají odvahu jít proti proudu, a zároveň nás hodlají hladit proti srsti. Ve světle kauz, skandálů a přešlapů, které má současná garnitura po necelém roce vládnutí za sebou, je motoristický slogan spíš úsměvný prohřešek. Na druhou stranu, když už vláda ničí životní prostředí, podnikatelský sektor i kulturní instituce, člověk by doufal, že aspoň čeština by mohla zůstat ušetřena. Leč člověk míní – a člověk s větším autem mění.
