Plynový zásobník

Plynový zásobník Zdroj: Jan Handrejch / Právo / Profimedia

Energetická krize se vrací, situace s plynem je tristní. Co čeká Evropu a nás?

Pavel Páral

Evropa si sama zadělává na energetickou krizi podobnou té, jaké čelila v letech 2022 a 2023. Unijní energetická síť je totiž závislá na zemním plynu – a ještě dlouhá léta to tak bude.

Je to dáno odchodem od uhlí, kdy se z něj aktuálně produkuje už jen něco kolem čtyř procent evropské elektřiny. V kombinaci s koncem jaderné energetiky v Německu a odstavováním jaderek v dalších evropských zemích vznikla situace, kdy sice narostl počet i výkon obnovitelných zdrojů, ale to není moc platné. Výroba závislá na počasí nutně potřebuje vyrovnávací výkon plynových zdrojů. Nad faktem, že to nutně znamená závislost na dovážené surovině, můžeme naříkat, stěžovat si, ale to je tak všechno, co s tím můžeme dělat.

Dražší plyn

Největší potřeba plynové výroby elektřiny je logicky v zimě. Proto jsou tolik zásadní stavy plynových zásobníků před zimou. Jenže ty se plní v létě, když bývá plyn levnější kvůli nižší spotřebě. Plynárenské společnosti ho ze zásobníků pak prodávají v zimě za vyšší ceny.

A právě v tom je letošní situace úplně jiná. Zablokovaný Hormuzský průliv zdražil plyn už na jaře a vysoké ceny se drží. Že se to ještě do podzimu změní, je zcela nepravděpodobné. V naplněnosti zásobníků se to pochopitelně promítá. A situace je

Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.

Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!

Články z jiných titulů