Tomicová, Cina a vesnická drag show. Do Varské hlavní soutěže zamířila česká komedie Šimona Holého Chica Checa

Chica Checa

Chica Checa • Zdroj: KVIFF

Herci filmu Chica Checa s režisérem Šimonem Holým na slavnostním promítání v Karlových Varech.
Herci filmu Chica Checa s režisérem Šimonem Holým na slavnostním promítání v Karlových Varech.
Herci filmu Chica Checa s režisérem Šimonem Holým na slavnostním promítání v Karlových Varech.
Herci filmu Chica Checa s režisérem Šimonem Holým na slavnostním promítání v Karlových Varech.
Herci filmu Chica Checa s režisérem Šimonem Holým na slavnostním promítání v Karlových Varech.
Herci filmu Chica Checa s režisérem Šimonem Holým na slavnostním promítání v Karlových Varech.
Herci filmu Chica Checa s režisérem Šimonem Holým na slavnostním promítání v Karlových Varech.
Herci filmu Chica Checa s režisérem Šimonem Holým na slavnostním promítání v Karlových Varech.
13 Fotogalerie
Vojtěch Rynda
Diskuze (0)

Čtěte Reflex v Googlu přednostně

Nastavte si Reflex jako preferovaný zdroj a naše články uvidíte ve vyhledávání výš.

Preferujte nás Sledujte nás

Zdena je už tři roky vdova. Pracuje jako pošťačka na vesnici nebo snad maloměstě, kde se „nic neututlá“. Matku má v léčebně dlouhodobě nemocných a dávno dospělého syna Lukáše v Paříži, dům jí začíná dávat najevo, že nebude stát věčně, a sousedé se netají názorem, že Zdena na barák sama nestačí. Jeden z nich se pak netají ani sympatiemi k ní. Když se Lukáš přijede s babičkou rozloučit, splní jí zároveň i její velké přání. A po dlouhé době, nebo snad poprvé v životě, si taky pořádně popovídá s mámou. Příslib změny s sebou přinese i elegantní slovenská podnikatelka, která by v okolí ráda koupila nemovitost. A Zdena začíná chápat, že vlastně ještě není pozdě začít žít „víc“…

Scenárista, režisér, hudební skladatel a zástupce dalších filmových profesí Šimon Holý se se snímkem Chica Checa do karlovarského festivalového programu po filmech Zrcadla ve tmě (2021) a A pak přišla láska… (2022) vrací hlavní bránou – tedy do Hlavní soutěže. Stejně jako ve svých předchozích titulech (mezi které patří ještě Hello, Welcome z roku 2024, který se přímo na MFF Karlovy Vary odehrával) dokazuje, že je mistrem drobnokresby ženských postav – hlavně takových, jež stojí mimo obvyklou pozornost.

Opět dává velkou hereckou příležitost Pavle Tomicové: její Zdena se vyhýbá častým stereotypům spojeným se ženami pozdního středního věku zejména díky tomu, že nikdy nepřišla o vůli a chuť dívat se dopředu, jen je v sobě možná na chvíli „pozastavila“. Díky komunikaci – a konfrontacím – s Lukášem v podání rovněž vynikajícího Jana Ciny získává Zdena čerstvý pohled na sebe samu a také odstup, nakonec doslova geografický.

Zatímco v postavách jde Holý do hloubky, venkovské prostředí zachycuje v trefných zkratkách, někdy až etnograficky při přechodových rituálech, jako jsou svatba nebo pohřeb. Nejvýstižnější je v perfektně odposlouchaných dialozích, které spolu Zdena s Lukášem vedou. Nastavují si hranice („Já si budu žít tak, jak chci!“ řekne matka rozhodně v klíčové scéně inspirované skutečností), otevírají si navzájem obzory, spojí se tetelivým spiklenectvím v plánu, jak potěšit babičku.

Důležitým tématem je tu tolerance, vizuálně atraktivním prostředím scéna travesty show, naštěstí naopak chybí jinými tvůrci snad dobře míněná snaha ukazovat venkov jako bídnější a zaostalejší, než ve skutečnosti je. K neokázalé civilnosti přispívá i věrohodná výprava Jana Vlčka (to dřevěné obložení! ta kredenc!) a kamera Holého stálé spolupracovnice Jany Hojdové. Štěstí někdy přichází, když ho nejmíň čekáte – a když přestanete počítat, kolik vám je let.

Začít diskuzi

Články z jiných titulů