Ecce KVIFF: Ve Varech ocení Jiřího Brožka, zavzpomínají na Johna Garfielda a promítnou první Homolkovy
Na slavnostním zakončení MFF Karlovy Vary převezme Cenu prezidenta festivalu za přínos české kinematografii střihač Jiří Brožek. Retrospektivy se dočká herecká hvězda amerického filmu 40. let a průkopník realistického projevu John Garfield. Do série digitálně zrestaurovaných klenotů československé kinematografie se díky finanční podpoře manželů Milady a Eduarda Kučerových připojí tragikomedie Jaroslava Papouška Ecce Homo Homolka (1969). MFF Karlovy Vary se letos koná ve dnech 4.–12. července.
Oceňovaný střihač Jiří Brožek je podepsán pod více než stovkou českých filmů, televizních inscenací a seriálů. Je také absolutním rekordmanem v počtu dosažených výročních cen ČFTA pro jednu profesi: Českých lvů má hned devět. „Střižna je velice intimní záležitost,“ řekl o své práci. „Důležitý je obsah filmu, který stříhám, je třeba naslouchat, pochopit sdělení, aby ho pak pochopil divák. Já to přirovnávám k fotbalovému mužstvu, v němž všichni musíme kopat za jeden tým.“
Po absolutoriu FAMU nastoupil v roce 1973 do Filmového studia Barrandov, v němž pracoval následujících dvacet let. Jeho první samostatnou střihačskou prací se stal film zmiňovaného Jaroslava Papouška Konečně si rozumíme (1976). Spolupracoval s velkými jmény tuzemské kinematografie: s Jiřím Menzelem (například snímky Postřižiny, Vesničko má středisková, Obsluhoval jsem anglického krále), Věrou Chytilovou (Panelstory, Kalamita, Šašek a královna...), Ladislavem Smoljakem (Kulový blesk, Vrchní, prchni!), Dušanem Kleinem (původní trilogie o „básnících“)...
Od počátku devadesátých let a po odchodu z Barrandova spolupracoval i s novou generací režisérů. Prvního Českého lva získal v roce 1993 za střih filmu Jaroslava Brabce Krvavý román, podílel se na filmech a seriálech Vladimíra Michálka včetně ceněného dramatu Je třeba zabít Sekala, opakovaně pracoval i s Martinem Šulíkem, viz Český lev za střih filmu Sluneční stát (2005)... Další České lvy získal například za filmy Odcházení či Špína. Se Šulíkem a historikem Janem Lukešem vytvořil rozsáhlý projekt mapující československou kinematografii 60. let Zlatá šedesátá (2009). Mnohaletá spolupráce jej pojila s Karlem Kachyňou na snímcích jako Zlatí úhoři, Lásky mezi kapkami deště, Sestřičky, Vlak dětství a naděje... S Kachyňou vytvořil i drama Smrt krásných srnců, které k Brožkově poctě MFF Karlovy Vary promítne.
John Garfield, idealistický herecký hrdina
Festival dále exkluzivním programem uctí hereckou hvězdu amerického filmu 40. let minulého století Johna Garfielda. „Jedinečnou kariéru průkopníka na svou dobu neobvykle realistického hereckého pojetí, jíž se dosud nedostalo zaslouženého docenění, přiblížíme desítkou titulů,” říká umělecký ředitel MFF KV Karel Och. „Hned u osmi snímků budou návštěvníci festivalu moci obdivovat Garfieldovu hereckou genialitu a nadčasové charisma z 35mm kopií,“ dodává. John Garfield si jako první podmanil divadelní i filmové diváky své doby herectvím, pro které se později vžil název metodické. Jako intuitivní spolutvůrce principů vzývaných legendárním Actor’s Studiem měl nesporný vliv na herecké zrání pozdějších ikon jako Marlon Brando, James Dean, Paul Newman či Jack Nicholson.
Necelé čtvrtstoletí trvající profesionální dráha nedoceněného hereckého titána s původním jménem Julius „Julie“ Garfinkle s nelehkým dětstvím v chudých poměrech byla silně ovlivněná politickou situací v tehdejších Spojených státech – od krachu newyorské burzy v říjnu 1929 přes druhou světovou válku po „hon na čarodějnice“, tedy pronásledování domnělých i skutečných komunistů. První nominaci na Oscara Garfield získal už za svůj filmový debut Čtyři dcery: v režii Michaela Curtize ztvárnil břitkého nihilistu Mickeyho Bordena. Smysl pro autenticitu prokázal například v inteligentních kriminálkách se sociálním podtextem Kvůli nim jsem zločincem či Prach je mým osudem, patriotismus pak v empatickém válečném dramatu Chlouba mariňáků. Hlavní roli ztvárnil v možná nejlepší adaptaci knihy Pošťák vždy zvoní dvakrát, v žánru filmu noir vynikají i boxerské drama Tělem a duší (druhá nominace na Oscara) a Síla zla, jeho režijní debut. Poslední položkou ve filmografii idealistického umělce se stal thriller Běžel celou cestu. John Garfield zemřel v pouhých devětatřiceti letech.
Jestli si tu digitalizaci neprosadíš...
Dlouholetá tradice premiérového uvádění digitálně restaurovaných filmů české a československé kinematografie pokračuje v rámci 59. ročníku MFF KV slavnostní projekcí filmu scenáristy a režiséra Jaroslava Papouška Ecce homo Homolka. Sarkastická komedie ze života jedné multigenerační rodiny bývá někdy označována jako poslední z filmů tzv. československé nové vlny šedesátých let. Jaroslav Papoušek, který byl původně sochařem, výtvarníkem a karikaturistou, se jako scenárista podílel na stěžejních titulech Miloše Formana Černý Petr, Lásky jedné plavovlásky a Hoří, má panenko a na Intimním osvětlení Ivana Passera. Po odchodu Formana a Passera do emigrace zůstal Jaroslav Papoušek posledním z mimořádně talentované tvůrčí trojice, kdo pracoval v domácím filmovém prostředí. A přestože se Ecce homo Homolka v určitém způsobu vidění řadí do žánru takzvaných lidových komedií, film zřetelně navazuje i na společnou „formanovsko-passerovskou“ etapu tvorby a její poetiku.
I letos pak na festivalu proběhne program Future Frames – Generation NEXT of European Cinema, který je organizovaný MFF Karlovy Vary a European Film Promotion a již od roku 2015 pomáhá talentovaným evropským režisérům nastartovat jejich kariéru ve filmovém průmyslu. Třetím rokem program rozšiřuje své příležitosti díky partnerství se společností Allwyn, zaměřenou na loterie a zábavu, a díky spolupráci s americkou talentovou agenturou UTA a společností Range Media Partners, které mladým filmařům poskytují odborné vedení a možnost navázat kontakty.
Oficiálním neziskovým partnerem 59. ročníku MFF Karlovy Vary se stává organizace Sue Ryder. Tato česká nezisková organizace už 27 let pomáhá seniorům, když stáří začne přinášet starosti. Podporuje také ty, kdo doma pečují o své stárnoucí blízké. Toto partnerství je příležitostí jak téma stáří, jež se dotýká každého z nás, přiblížit všem generacím a upozornit zároveň na hrdiny, kteří se k důstojnému stárnutí neotáčejí zády. Patronkou Sue Ryder na MFF Karlovy Vary je herečka, režisérka a autorka Antonie Martinec Formanová, se kterou se návštěvníci mohou setkat osobně v rámci hlavních aktivit Sue Ryder během festivalu.
