Zprvu stojí za dveřmi jako schlíplá slípka s kufrem, ale brzy už z jejího řádění tuhne úsměv i krev v žilách. Takhle herečka Simona Peková ztvárňuje manipulativní šedesátnici Valerii, která v komediálním hororu Přišla v noci ovládne byt i životy svého syna Jiřího a jeho partnerky Anety. Snímek Jana Vejnara a Tomáše Pavlíčka měl na festivalu v Karlových Varech Zvláštní uvedení.
Film Přišla v noci vznikl téměř guerilovým způsobem. Jeho většinu tvoří dialogy tří herců v jednom bytě. O generaci mladší pár se proti démonické Valerii prakticky nezmůže na odpor. Pro osmašedesátiletou Pekovou jde o životní roli. „V mém věku se mi stal takový malý, malušenký zázrak, po kterém každá herečka odjakživa touží. Vždycky si říká – třeba ještě něco přijde, já se ještě ukážu, a tak dále. Tolik let jsem po takové roli toužila, teď je mi skoro sto, a ono to přišlo,“ tvrdí o Valerii.
Postavu jí svěřil Pavlíček, který prý za Pekovou jezdil ještě jako student před maturitou na představení v Divadle Husa na provázku v době, kdy ho vedl Vladimír Morávek. „Okouzlila jsem ho, pak na to okouzlení zapomněl, ale jednou mě náhodou zahlédl v Praze na představení HaDivadla Naši. Druhý den mi volá a nabídne mi tuhle roli. A ne že casting nebo hlasové zkoušky nebo ‚přijeďte, ale máme tady pět dalších‘. Ne! ‚Pro tebe, Simono.‘“
Dvojice scenáristů a režisérů dala Pekové možnost přizpůsobovat si repliky, přidávat do děje vlastní historky a zkrátka si Valerii přizpůsobit. Herečka do postavy promítla vzpomínky na svou matku i část sebe. „Byla jsem pohrobek. Zůstala jsem s matkou,“ vzpomíná na dětství. „A ta matka – silná, nádherná, mnou obdivovaná, ale na zabití, šílená, hrůzostrašná, ponižující mě naprosto běžně, že jsem tlustá a ‚nehrb se‘ a ‚zatáhni břicho‘ a ‚ty tvoje stehna, ty ořežu na cirkule‘! Ale vždyť ona to se mnou myslela dobře! Mamka je po smrti, už si to můžu dovolit.“
Sama sebe pak Peková v rozhovoru pro HaDivadlo označuje za „„obdivovanou, zatracovanou, odmítanou, nepochopenou, ublíženou, regionální herečku, která stále urputně dokazuje, že je na svém místě“. „A to všechno jsem v té Valerii využila,“ potvrzuje.
Na festivalu v Karlových Varech si herečka užila velké pozornosti diváků. „Třeba ti včera mi neskutečně gratulovali, objímali mě a já jsem se koupala ve hvězdách,“ vzpomíná na jednu z projekcí Přišla v noci. Nemohla si při tom nepřipomenout festival v Cannes, kterého se v roce 1998 zúčastnila s filmem Postel. Považuje nicméně za nutné se divákům představovat, jako na debatě v Domě České televize ve Varech. „Nezlobte se, ale musím začít takhle. Jsem Simona Peková, narozena v roce 1955 v Třebíči. Protože stoprocentně devadesát procent z vás tady jste moje jméno nikdy neslyšeli. Ale jestli se vám ten film bude líbit a jestli ho budete mít tak rádi, jako ho milujeme my, třeba už na mě nezapomenete.“
