Karlovarský filmový festival ikonickým snímkem Cesta draka vzdá hold herci Bruci Leemu, od jehož úmrtí letos v červenci uplyne padesát let. Jak se rodil kultovní akční film a jaká pravidla museli filmaři obejít, aby mohli ilegálně natáčet v římském Koloseu?
Long Beach Kalifornie 2. srpna 1964 – právě tam a tehdy se začal psát filmový příběh popularizátora bojových umění a později kultovního herce akčních snímků Bruce Leeho. Na mezinárodním turnaji v karate pořádaném třicet mil jižně od centra Los Angeles si rodáka ze San Francisca všiml kadeřník hollywoodských hvězd Jay Sebring. Exhibice se skládala z úderů na vzdálenost jednoho palce schopných povalit dobrovolníka a rychlých kliků na dvou prstech, Holič fascinovaný předvedenou show zařídil Leemu schůzku s filmovým producentem Williamem Dozierem, čímž se pro tehdy čtyřiadvacetiletého mladíka začala dláždit cesta do filmového světa.
Přes několik epizodních rolí se v letech 1966 až 1967 dostal k natáčení jedné z hlavních postav seriálu The Green Hornet, ke kterému sám navrhoval bojové scény. Aby měl stálý příjem, stačil postupně založit hned tři Jun Fan Gung Fu instituty. V nich vyučoval kung-fu. Tréninky bojového umění poskytoval rovněž filmovým osobnostem.
V Hollywoodu se ale ne a ne prosadit. A tak se poté, co přišel o hlavní roli v seriálu z prostředí Divokého západu, který navíc sám vymyslel, rozhodl zkusit štěstí v Hongkongu. Asijskou metropoli už dobře znal, jeho rodina se tam totiž z Kalifornie chvíli po Bruceově narození na řadu let přestěhovala (aby se pak Lee na studia vrátil do rodné Ameriky).
Nedlouho po příjezdu do Hongkongu se domluvil s producentem Raymondem Chowem na natáčení hned dvou filmů – Velký šéf a Pěst plná hněvu. Oba snímky vznikly na začátku 70. let a zaznamenaly obrovský úspěch. Díky tomu začal Lee v hongkongské produkci připravovat natáčení třetího filmu s názvem Cesta draka.
Chuck Norris na scéně
Leemu bylo v tomto případě kromě hlavní role svěřeno i sepsání scénáře a vůbec režírování celého snímku. Sanfranciský rodák s asijskými kořeny děj filmu zasadil do Říma, kam hlavní protagonista Tang přijíždí svým příbuzným pomáhat s chodem rodinné restaurace. Velice brzy ale vyjde najevo, že nebude bojovat s nájezdy hladových hostů, nýbrž s brutálním mafiánským gangem, který si vyhlédl právě podnik Tangovy rodiny.
Lee si postavu Tanga předvádějící extrémně rychlé, okem těžko zachytitelné údery ušil na tělo. Roli padoucha nabídl svému příteli z Hollywoodu – v té době prakticky neznámému herci Chucku Norrisovi. A právě soubojem s ústředním záporákem uvnitř slavného Kolosea graduje už tak velice živelný snímek plný rvaček, se spoustou setsakramentsky vysokých kopů z otočky a s ne zrovna hlubokými rozpravami.
Ilegální natáčení v Koloseu
Epický finální duel jeden na jednoho mezi Leem a Norrisem se rodil dosti kuriózně až kontroverzně. Filmaři museli podplatit římské úředníky, aby je do Kolosea pustili na několik hodin. Štáb si navíc veškeré vybavení nesl v taškách a předstíral, že se jedná o turistický zájezd.
Desetiminutový souboj se stal jednou z nejkultovnějších filmových bojových scén – a to včetně takových bizarností, jako že celý boj sledovalo kamerou často snímané roztomilé koťátko. Lee v souboji reálně vytrhl Norrisovi chomáč chlupů z hrudi… Ve scéně praktikoval vlastní bojový styl Jeet Kune Do založený na kung-fu a Norris bojoval mixem juda, brazilského jiu-jitsu a korejského tangsudo. Asijsko-americký herec nakonec ve filmovém souboji zlomí pozdějšímu Walkeru, Texas Rangerovi vaz, což později reflektovaly i desítky různých vtipů o jinak neporazitelném Chucku Norrisovi…
Filmový revolucionář
Film se stal obrovským kasovním trhákem – stál pouze 130 tisíc hongkongských dolarů (1 americký dolar se tehdy rovnal 5,6 hongkongským dolarům) a vydělal tisícinásobně více, konkrétně 130 milionů amerických dolarů (což by se v současnosti rovnalo 700 milionům).
Bruce Lee tímto snímkem bez nadsázky zrevolucionalizoval filmový průmysl. Od poloviny 70. let a především v 80. letech se ve velkém točily akční filmy, v nichž hrála velkou roli smíšená bojová umění. Zároveň tak otevřel dveře do filmového světa hercům, jako jsou Jean-Claude Van Damme či Steven Seagal, ale také dalším silákům, jakými nejen na filmovém plátně byli Sylvester Stallone, Arnold Schwarzenegger a další. Leeho přesah a vliv byl tak velký, že jej časopis Time v roce 1999 zvolil jako jednoho ze stovky nejdůležitějších lidí 20. století.
Drak ve Varech
Na Cestu draka navázalo pokračování už v hongkongsko-americké produkci s názvem Drak přichází – jak jinak než s Leem v hlavní roli. Populární herec se uvedení filmu, který nakonec v té době vydělal 400 milionů dolarů (v současnosti více než 2 miliardy dolarů), nedožil. Zemřel měsíc před premiérou teprve ve dvaatřiceti letech – za nečekanou smrtí stála patrně kombinace úpalu, alergické reakce na prášky proti bolesti a masivního otoku mozku.
Návštěvníci filmového festivalu v Karlových Varech tak mohou legendárnímu herci vzdát hold během dvou projekcí zmiňovaného kultovního snímku Cesta draka – v sekci Půlnoční filmy se akční podívaná bude promítat 1. července od 23:59 v kině Čas a 6. července ve stejný čas v malém sále hotelu Thermal.
