Ten příběh je stejně neuvěřitelný jako nepochopitelný. Hiró Onoda byl japonský voják speciálních jednotek, který slíbil, že se nikdy nevzdá ani nezabije v zajetí nepřátel. Onoda se během druhé světové války dostal na filipínský ostrov Lubang, kde měl vést partyzánské akce proti Američanům i Filipíncům. Jenže ke skutečným bojům nikdy pořádně nedošlo, což ale Onodu nezastavilo.
Když válka v roce 1945 skončila, voják se spolu s dalšími třemi souputníky odmítl vzdát či akceptovat, že je konfliktu konec, a přesunul se do hor. Odtud skupina podnikala drobné akce proti vesničanům a čekala na další rozkazy, dokud Onoda nezůstal úplně sám.
Ale pozor, nemluvíme o několika protrucovaných měsících či letech, Onoda zůstal v pralese v plné polní naprosto fascinujících 29 let, tedy až do roku 1974.
Film francouzského režiséra Arthura Harariho, který zahajoval sekci Un Certain Regard na letošním festivalu v Cannes, je tak vlastně válečným životopisem bez války, který se klene přes ambiciózních 165 minut.
Nečekejte vycizelovanou, vypiplanou, heroizující podívanou dávkující žánrová potěšení, spíš se připravte na snímek z džungle, který působí jak z jiné doby, v níž jinak plyne i čas.
Onoda ve své rozvážnosti, umanutosti a ušpiněnosti připomene třeba filmy Wernera Herzoga nebo Terrence Malicka nebo Ztracené město Z od Jamese Graye. V džungli dojde na smrt i nemoci, někdy je to ale celé tragikomické – když třeba vojáci plaší vesničany výstřely, aby mohli zapálit jejich sklizené obilí, čímž chtějí dát signál neexistujícímu letectvu. Jindy zase Onoda odmítne japonskou delegaci, kde jsou i jeho příbuzní, s tím, že jde určitě o nastrčené herce – a za kamufláž označí i balíčky novin, které Japonci na Filipínách nechají.
Onoda a jeho poslední následovník chvílemi připomínají dva staré manžele, kteří se podrážděně, avšak láskyplně dohadují o tom, jak fyzicky nemohoucí vlastně jsou. Harari přesto někdy bezčasí ukotví – třeba když vojáci poslouchají, jak Armstrong přistává na Měsíci.
Onoda měl podle historických pramenů na Filipínách zabít kolem třiceti civilistů, krást jejich jídlo a pálit jejich úrodu, filipínský prezident mu však udělil milost. Společensko-politické konotace nebo soudy vynášené desítky let po událostech ale Harariho nezajímají. Dekády strávené v džungli se v jeho podání mění v sísyfovský úděl, jenž nemusí být dopodrobna vysvětlen. A právě v tom je jeho nepoddajná síla.
Onoda
Režie: Arthur Harari
Francie / Německo / Belgie / Itálie, 2021
