Zatímco ceny paprik jsou každou zimu oproti létu vysoké jednoduše z toho důvodu, že se v zimě dovážejí z daleka, popřípadě se prodávají skleníkové exempláře, letošní zdražení paprik bylo již pro drtivou část národa neúnosné a dost možná likvidační.
Nedostatek paprik, a hlavně jejich vysoká cena znamenají jedno. Společnost se rozpadá. Lidé vyšli do ulic nejen protestovat, ale i rabovat, znásilňovat a samozřejmě se uchylovat ke kanibalismu.
„Papriky jsou až třikrát dražší, než bývaly. Kde na ně mám vzít? Tohle nemůže dopadnout dobře. Jak máme bez paprik žít?“ plakala paní Jarmila na ulici v Brně, kde se již třetí den v kuse toulá a neví, co bude dál.
Situace napříč celou Českou republikou se začíná vymykat kontrole. Lokální protesty a rabování mohou v nejbližší době přerůst v celorepublikovou anarchii a násilí.
V Olomouci například dav paprik chtivých občanů vnikl do zelinářství, kde nejenom že všechny papriky odcizil, ale rovněž napadl prodavače.
„Ty maniaci mi oholili hlavu a mlátili mě lanem. Jsem samá modřina. Vykřikovali, že pokud příště nezlevním papriky, vrátí se a upálí mě za živa. Být v dnešní době zelinář je o hubu. Já nemůžu papriky zlevnit. Já je nepěstuju. Já je jenom prodávám. Nemůžu prodávat papriky za míň, než jsem je koupil,“ plakal pan Antonín, kterému patří obchod s ovocem a zeleninou. Podle svých slov prodávat zeleninu není aktuálně bezpečné, takže toho nechá a stane se mužským prostitutem. Nechráněný sex s cizím mužem za peníze v nočním parku je podle něho mnohem bezpečnější a příjemnější než prodávat papriky.
Napětí ve společnosti stoupá každým dnem. Lidé už mají dost vysokých cen paprik a důrazně žádají vládu, aby zasáhla.
„Kašleme vám na triky, zlevněte nám papriky!“ vyřvává dav protestujících před Poslaneckou sněmovnou a před vládní Strakovou akademií. Lidé jsou frustrovaní a odhodlaní vydržet na místě, dokud vláda papriky nezlevní. Davem se nese nářek, nadávky a sem tam i nějaký ten výstřel. Podle pozorovatelů propukl v zadní části davu lokální kanibalismus, jenž se však zatím nešíří.
Jak už bývá zvykem, situace využil Andrej Babiš i Tomio Okamura, aby si přihřáli polívčičku a frustraci ve společnosti ještě přiživili.
„Za nás byly papriky levné. My jsme věděli, jak jsou papriky pro chod republiky důležité, a proto jsme se starali o to, aby byly dostupné. Pětikoalice vedená arcidémonem Fialou ale naprosto kašle na lidi a na papriky. Jim je to jedno. Oni na papriky mají. Osobně jsem viděl Pekarovou, jak si strkala v kantýně do kabelky tři papriky. Samoživitelky nemají ani na jednu papriku pro své hladové děti a tady paní poslankyně si cpe do kabelky rovnou tři,“ vyčítal Babiš Pekarové její papriky.
„A co dělá Pavel? Nic. Kdybych byl já prezident, papriky by byly levnější,“ je přesvědčen Babiš, aniž by opomněl, že Pavel do 9. března nebyl prezidentem a hlavou státu v paprikové tragédii byl stará paprika Zeman.
„Za drahé papriky může islám a diktát EU,“ vnesl trochu světla do problematiky Tomio Okamura, aniž by své kolosální myšlenky dále nějak rozvinul. On je nepotřebuje rozvíjet. Takhle mu to stačí a lidé mu tleskají.
Jelikož vedle ceny paprik rostou i ceny rajčat, je podle odborníků téměř jisté, že nás čeká hladomor a italské restaurace shoří v plamenech stejně jako jejich provozovatelé.
Divoký kačer je fake news o skutečných událostech, které se sice nestaly, ale mohly by, jakkoliv znějí neuvěřitelně. Skutečností ale například je zveřejnění osobních údajů majitelů datových schránek.
