nahoru

Po stopách zbojnického pokladu i křesťanského odboje. Beskydy jsou ideální pro víkendové výlety

Lukáš Lhoťan26. dubna 2021 • 15:00
Po stopách zbojnického pokladu i křesťanského odboje. Beskydy jsou ideální pro víkendové výlety
foto: Lukáš Lhoťan

Tajemný Radhošť či vysokou Lysou horu zná asi každý, ale že v Beskydech leží také pověstmi opředená hora Godula, to ví asi již mnohem méně lidí. A právě horu Godulu s nedaleko ležící horou Prašivou jsem v minulých dnech navštívil, spolu s pomníkem připomínajícím vznik Československa i místa, kde se v dávných dobách náboženského pronásledování scházeli místní evangelíci k modlitbám. A na Prašivé jsem navštívil místní vodopád, slavného medvěda z Prašivé a věkovitý dřevěný kostel.

Na horu Godulu se můžete vydat z Komorní Lhotky, která je dobře dostupná z dálnice mezi Frýdkem-Místkem a Českým Těšínem. Část obce je zařazena mezi vesnickou památkovou zónu a žije zde početná polská menšina. Historicky byla obec rozdělena mezi evangelíky a katolíky, takže v samotné obci naleznete i dva kostely, jeden evangelický a druhý katolický. Místní obyvatelstvo bylo historicky dosti chudé, ale i svobodomyslné, a to se projevilo i na tom, že v této oblasti byly časté rebelie a odpor proti vládnoucí vrchnosti. Odpor místních proti vládě se projevoval i v tom, že zde měli silné zázemí zbojníci, například proslavený Ondráš z Janovic. V minulosti byla obec také vyhledávaným lokálním lázeňským a ozdravným místem. Léčily se zde hlavně problémy dýchacích cest.

Po příjezdu do obce se z centra vydáte po cestě kolem katolického kostela Božského Srdce Páně nahoru do svahu. Jak budete postupně stoupat, otevře se vám výhled nejen na obec Komorní Lhotku, ale i na rovinu dále směrem na Havířov a později i Český Těšín. Celá cesta k vrcholovému hřebeni je po kvalitní asfaltové cestě a teprve nahoře u restaurace Ondráš se od cesty odděluje lesní cesta, která vás zavede k vrcholu Godula (738 m n. m.) a nedaleko ležícímu památníku vzniku Československa.

K hoře Godula se váže několik pověstí. Mimo pověsti vyprávějící o zakopaném zbojnickém pokladu (měl ho tam ukrýt zbojník Ondráš) se vypráví i o tom, že na hoře pramení živá voda, která uzdravuje poutníky. Samotný kopec patřil v dávné minulosti k posvátným horám místních Slovanů, kteří zde tu měli mít obětiště a konali zde své bujaré náboženské slavnosti – odtud měl vzniknout i název Godula. Podle další pověsti měla v hoře ukrýt velký poklad černá kněžna Kateřina (vdova po těšínském knížeti Václavovi) a její poklad má hlídat král všech hadů Zlatohlávek.

Od restaurace Ondráš můžete dále pokračovat k místu s památníkem 150. výročí vydání Tolerančního patentu císařem Josefem II., který měl Komorní Lhotku údajně i navštívit. Památník je z roku 1931 a je u něj i možnost posedět na lavičkách. Poté můžete pokračovat dál po hřebeni hor až na horu Prašivou a pak k turistické chatě a dřevěnému kostelu na Malé Prašivé. Tato trasa měří zhruba od 10 do 15 kilometrů podle toho, kudy půjdete.

Protože v době mé návštěvy na hřebenech ještě ležela velká vrstva sněhu, tak jsem se rozhodl po hřebeni tentokrát nejít a vyrazit na Prašivou z Vyšních Lhot. Automobil jsme zaparkovali ve Vyšních Lhotách a vyrazili jsme podél toku potůčku Hlisník směrem vzhůru na Prašivou. V místě, kde lesní cesta kříží potok Hlisník pod vrcholem, je možné pozorovat kaskádu malých vodopádů. Po několika kilometrech jsme vystoupali k horské chatě a dřevěnému kostelu na Malé Prašivé (také se jí lidově říká Prašivka či Prašivá, 706 m n. m.). Správně jde o vrchol Malé Prašivé, protože samotný vrchol Prašivá (843 m n. m.) se nachází ještě kousek dál, ale zlidověle se i místu Malé Prašivé říká mnohdy prostě Prašivá. Tyto dvě hory dostaly své jméno údajně již v předkřesťanských dobách, kdy na jejich svahy byli vykázáni lidé nakažení prašivinou (prašivina je lidový název pro svrab, infekční nemoc způsobenou na kůži roztočem zákožkou svrabovou).

Dřevěný kostel svatého Antonína Paduánského na Malé Prašivé pochází z roku 1640, kdy jej nechal vystavět hrabě Jiří z Oppersdorfu jako dík Bohu za záchranu před rozzuřeným jelenem. Tento kostel je historicky jedním z významných poutních míst v této oblasti Beskyd. Ke kostelu se váže i tragická doba Mnichovské dohody z roku 1938, kdy okolní oblast okupovalo Polsko. Místní obyvatelé proti polské okupaci protestovali během jedné z poutí, která se samovolně proměnila v manifestaci odporu. Po porážce Polska nacisty byla oblast Německem anektována a v roce 1940 bylo definitivně zakázáno konat ke kostelu poutě. To se změnilo až po osvobození, kdy se v roce 1945 opět začaly konat veřejné poutě, ale v 50. letech 20. století (za komunistické diktatury) bylo zakázáno konat bohoslužby mimo prostor kostela.

Na vrcholu Malé Prašivé kousek od dřevěného kostela naleznete také turistickou chatu a rozhlednu. Chata je z roku 1921 a byla postavena podle projektu místeckého architekta Čermáka. Na chatu přispělo mnoho firem a soukromých osob, například i první československý prezident Masaryk či beskydský básník Petr Bezruč. Symbolem chaty na Prašivé se stal vycpaný medvěd, který je místní lidovou atrakcí a váže se k němu mnoho pověstí.

Po návštěvě obou hor se můžete vydat i do nedalekých Nošovic, kde má sídlo pivovar Radegast, nebo můžete vyrazit na další beskydské kopce a za dalšími zajímavostmi zdejšího rázovitého regionu, který je snadno dostupný vlakem či po dálnici automobilem i pro návštěvníky z okolí Prahy, kteří tak mohou ve zdejších malebných horách strávit příjemnou dovolenou nebo víkend.



Klíčová slova: cestování, hory, turistika, Beskydy



Diskuse ke článku

 

Nejčtenější komentáře