Na východ od Prahy leží dvě středověké chlouby českého království. Vzácnými šperky východní oblasti středních Čech bezesporu jsou města Kutná Hora a Kolín. Leží hned vedle sebe. Obě byla v historii silně ovlivněná stříbrnými doly, které Kutné Hoře zajistily postavení zemského finančního centra.
Ke zrodu Kutné Hory by nedošlo bez objevení stříbrných ložisek. To se podařilo ke konci 10. století rodu Slavníkovců. Okolo stříbrného bohatství vznikaly malé hornické osady. Zvěsti o možnosti přijít ke stříbrnému jmění se rozkřikly dokonce za hranicemi země a do oblasti přišlo mnoho osadníků hlavně z přilehlých německy mluvících oblastí. S nimi na Kutnohorsko dorazily také pokrokovější technologie a společenské zvyklosti. Tato skupina obyvatel se brzy stala tou, která měla v hornických osadách hlavní slovo. Přelom pro Kutnou Horu nastal až na konci 13. století, kdy městu král Václav II. udělil hornický zákoník.
Lucemburkové pak městu darovali významná privilegia a výsady, díky kterým se Kutná Hora stala po Praze nejvýznamnějším centrem země. Do města se přesunula centrální mincovna a razil se zde pražský groš. Mincovna fungovala po další staletí až do roku 1727. V té době začalo postavení Kutné Hory jako významného hornického města uvadat.
Dnes je Kutná Hora zapsaná na seznamu památek UNESCO, a to nejen kvůli dechberoucímu pozdně gotickému chámu svaté Barbory, ale pro celé své historické centrum a kostel Nanebevzetí Panny Marie v Sedlci.
Do Kutné Hory se dá pohodlně dostat z Prahy po dálnici D11. Z té se sjede na Kolín a jen pár kilometrů za ním následuje Kutná Hora.
Návštěva Kolína nebude o nic méně zajímavá. Toto královské město také bylo hornickým rozkvětem v Kutné Hoře ovlivněno. Kolín vznikl relokací starší osady. První písemné zmínky o městě pocházejí z druhé poloviny 13. století z dob krále Přemysla Otakara II., kdy už byl váženým královským městem. Stejně jako Kutné Hoře, i Kolínu udělili Václav II. a pak Lucemburkové mnohá privilegia. Z památek návštěvníky města uchvátí chrám svatého Bartoloměje, na jehož podobě mají podíl mistři stavitelé Petr Parléř a Josef Mocker.
Pozornost upoutá také pás městského opevnění, kamenná strážní věž Prachovna nebo rozsáhlé židovské ghetto. Není moc známo, že v Kolíně sídlila druhá nejpočetnější židovská komunita v českých zemích. Součástí židovské čtvrti je jedna z nejstarších synagog v Čechách. A nakonec, při prohlídce hřbitova se vám naskytne pohled na bohatě zdobený náhrobní kámen syna proslulého rabiho Löwa. Kolín je na cestě do Kutné Hory, po sjezdu z dálnice D11 to bude první větší město, které vám zkříží cestu.
