Tom Stoppard: Napsal čtyřicítku divadelních představení i Zamilovaného Shakespeara. Do angličtiny překládal Havlovy hry

Narodil se jako Tomáš Sträussler do rodiny lékaře zlínské Baťovy nemocnice. Byli Židé, museli tudíž počátkem války pryč – hned 15. března 1939 díky prozíravosti Jana Antonína Bati spolu s mnoha dalšími zaměstnanci odcestovali do států, kde měla firma pobočky. Usadili se v Singapuru, jenže ten napadli Japonci, tudíž matka Marta opustila práci ošetřovatelky, sebrala synky – Tomášovi nebyly ještě ani dva roky – a odplula do Indie. Otec Evžen jakožto lékař dál pomáhal napadenému městu. Loď, na níž se v roce 1942 snažil uprchnout, zasáhlo nepřátelské torpédo a on zahynul.

Z Tomáše Tomem

V čajoznalcům dobře známém ­západobengálském městě Dárdžiling, kde se již neúplná rodina po čase usadila, matka poznala majora britské armády Kennetha Stopparda a rok po nastolení míru se vzali. Vzpomínky na vlast se paní Marta snažila vytěsnit, v synech ještě pár let zůstaly i díky její české kuchyni, všem těm knedlíkům a buchtám. „Když jsem jako malý kluk vyrůstal v Indii, byl jsem na to své spojení s tehdejším Československem opravdu velmi pyšný. Kdykoli jsem viděl českou vlajku v knížce… Prvních dvacet let v Anglii jsem veškerou svou energii podvědomě vynakládal na to, abych se stal Angličanem,“ řekl roku 2011 v rozhovoru pro Český rozhlas novináři Ivanu Kytkovi Tom Stoppard s tím, že jeho maminka chtěla svou minulost uzavřít a on se jí v tom snažil nepřekážet. „Já přijel do Anglie jako Tomáš Sträussler a tam se ze mě stal Tom Stoppard…“ A z jeho staršího bratra Petra Peter – dokonalí Angličané, šťastní nottinghamští školáci.

O detailech osudů svých čtyř židovských prarodičů i tří maminčiných sester, o jejich zavraždění v koncentračních táborech, se Tom Stoppard dozvěděl až po sametové revoluci, když roku 1990 přijel do své staré vlasti. Ačkoli si s milovanou maminkou vyměnil během dekád stovky dlouhých dopisů (Marta zemřela roku 1996), na téma holocaustu a rodinné historie se nedostalo.