Hnutí Tálibán se po ovládnutí Afghánistánu snaží nastavit světu přívětivější tvář než v minulosti. Jeho vůdcové, včetně Abdula Gháního Baradara, ale představují jeden z největších zločineckých a teroristických kartelů světa.
Bývalý americký prezident Donald Trump loni 3. března vedl pětatřicetiminutový telefonický rozhovor, který pak komentoval těmito slovy: „Dnes jsem mluvil s vůdcem Tálibánu. Měli jsme dobrý rozhovor a dohodli jsme se, že už k žádnému násilí nedojde.“ Tím vůdcem myslel mullu Baradara, jenž s Američany podepsal 29. února 2020 v hotelu Sheraton v katarském Dauhá mírovou dohodu. Ta dala Tálibánu potřebnou legitimitu, měla vést ke stažení cizích jednotek z Afghánistánu a ukončení dlouhé války. To první bohužel už existuje, to druhé se letos v létě stalo a to třetí je naprostá fikce.
Kdo tedy je Abdul Ghání Baradar, který by se měl stát novým nejvyšším představitelem Islámského emirátu Afghánistán?
Prestižní klan
Baradar se podle neověřených údajů narodil v roce 1968 ve vesnici Vitmak v jihoafghánské provincii Orúzgán. Zajímavostí je, že v nepříliš velké vzdálenosti od jeho rodiště se nacházela v letech 2008 až 2009 utajovaná česká vojenská základna Anaconda 601. skupiny speciálních sil generála Moravce a naši vojáci zde často bojovali s rebely. Jak blízko či daleko měli tito bojovníci, kteří stříleli na české vojáky, k vůdci Tálibánu, to nevíme.
Ale víme, že tento muž pochází z vlivného klanu Popalzai z kmene Durrání, jenž patří k národu Paštunů, kteří tvoří více než 40 procent obyvatel současného Afghánistánu. K Popalzai patří i bývalý afghánský prezident Hámid Karzaj (vládl v letech 2004 až 2014), s nímž se mimochodem Baradar zná. Většina kmene Durrání pak hovoří takzvanou jižní paštštinou, považovanou za prestižní formu tohoto jazyka. To hraje v Afghánistánu rovněž určitou reputační roli, když si budujete postavení a moc.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
