Po týdnu na krásném ostrově v Indickém oceánu s mým ex jsem se již začala nudit a uměle vyvolávat hádky typu budu si s ploutvemi šnorchlovat „na žábu“, kdy se mi jen zachce, a ty si běž stěžovat do lampárny na nádraží. Poslední den jsme sbalili svých pět švestek a šlo o to, přežít posledních pět hodin pernou dřinou válení se v bazénu.
Naštěstí jsme se tam seznámili s dvojicí Britů, Brogan a Stehanem, kteří byli tak milí a příjemní, že jsme jim darovali naše šnorchlovací masky a oni nám za odměnu objednali dvacet sedm panáků tequilly (která byla samozřejmě v ceně hotelového pobytu). Každý panák jsem zkušeně prokládala vietnamským pivem Saigon, které má jen 40 kalorií, zato alkoholu hodně. Když nastal čas odjezdu lodí na letiště, začal Hovňous předstírat, že mě nezná, a já jsem se podivně potácela a přemýšlela, kdy se ze mě stal paraplegik. Dramaticky jsem se dožadovala blicích pytlíků, ne proto, že by mi bylo špatně, ale aby se o mě co nejvíce lidí staralo. Na letišti se ukázalo, že jsem alkoholicky přebrala takovou mírou, že mě možná ani nepustí do letadla, pokud do tří hodin do odletu nějak přijatelně nevystřízlivím.
Najednou mi byli kýmsi přiděleni tři protialkoholní asistenti, kteří se pokoušeli do mě nalít vodu s citronem, což nepomáhalo. Moje muslimská asistenka mě tedy odvlekla do letištní koupelny, kde mě třikrát osprchovala. „Já bych také chtěla být muslimkou,“ snažila jsem se o konverzaci. „Jak se to dělá?“ „No, madam, nejprve musíte přestat pít alkohol,“ poradila mi vlídná žena. Mám takový dojem, že zrovna v té sprše jsem si zapomněla podprsenku, ale tričko jsem naštěstí měla. Všichni tři asistenti mě pak znovu učili chodit a i Hovňous se nade mnou slitoval a narval do mě mastný hamburger s hranolky. Z vděčnosti jsem mým asistentům věnovala dvousetkorunovou bankovku, neboť jsem neměla žádné dolary. Nakonec mi nasadili roušku a nařídili mi držet hubu, což se povedlo, a já jsem se infiltrovala do letadla směr Abu Dhabi. Let byl skvělý. Probudila jsem se ve tři ráno při přistání na abudhabském letišti a hned si koupila pizzu. Už mi bylo lépe, jen jsem měla mírná okénka. Hovňous si bohužel pamatoval všechno a začal si stěžovat, že mě pořád musí hlídat. „No a co, stejně nemáš nic jiného na práci,“ odpověděla jsem drze a nechala se odvézt na chatičku v Abu Dhabi. No, co jste si asi myseli, že učitelky na dovolené dělají? Čtou lexikon?
