Jaké přesvědčování?
Mirek Topolánek určitě pamatuje lepší dny. Podle STEM sedmapadesát procent lidí věří, že je horší premiér než Jiří Paroubek, což je jako prohrát šachy s Barborou Škrlovou. Faktum uvádí, že ODS ztrácí na ČSSD deset procent. Podle HN prý proto, že Topolánek neumí lidi přesvědčit, že to, co dělá, je k jejich prospěchu. Hmm!
Pravda: co se vrátil do puberty, není Topolánek ohledně přesvědčování v nejlepší formě. S pomocí Lucie Talmanové, Marka Dalíka i Jiřího Čunka nás spíš přesvědčuje, že neměl být premiérem vůbec. To ovšem nemá nic společného se skutečnou politikou, něco podobného potká v životě většinu mužů; obvykle v době, kdy začnou chtít stejně starou manželku, jako mají dceru. Prý je v tom cosi hormonálního. Tehdy by se jistě neměli věnovat ničemu náročnějšímu včetně vedení vlády.
Na druhou stranu má STEM i jiná čísla týkající se skutečné politiky: 77 procent lidí věří v nutnost daňové reformy, 74 procent podporuje změny ve zdravotnictví a 66 procent ví, že bez důchodové reformy čeká nejen mou generaci skoro čtyřicátníků hezké stáří bez důchodu. A to vše za sociálnědemokraticko-komunistického komplotu. Takže jaké přesvědčování? Na to, jak razantní změny letos vstoupily v platnost, jde o celkem překvapivá čísla. Sakra: jako by lidé byli až moc uvědomělí!
Nespokojenost s Topolánkem je možná opačného charakteru: lidé si prostě jen přejí, aby byl konečně zticha. Anebo měl STEM smůlu. Ti, co odpovídali na premiérskou popularitu, neodpovídali na nutnost reforem – a naopak. Dvě skupiny se jednoduše minuly. I když: zamhouřím-li jedno oko, umím si představit, že si někdo přeje coby kormidelníka země Jiřího Paroubka. Kdo jiný má takové nervy, že dokáže v autě klidně spát, zatímco jede dvě stě?
