Sedmý nonstop
Novodobé cesty literatury k veřejnosti jsou na rozhraní druhého a třetího tisíciletí nepochybně rozličné a zdaleka nejde pokaždé jenom o vydání nějakého konkrétního titulu z beletrie nebo třeba z literatury faktu. K jednomu novějšímu typu literární komunikace už i v Čechách patří takzvané nonstop čtení, což je pozoruhodná tradice či fenomén, který u nás zakořenil teprve ve druhé polovině let devadesátých. A letos se toto nonstop čtení má konat v Praze (tentokrát opět nejenom v Praze, ale znovu i v zahraničí) už posedmé.
Obvykle se "nonstopčetlo" v pražském staroměstském evangelickém kostele salvátorském a patronaci nad celou akcí míval kdysi pouze farář a autor písňových textů, nyní již dokonce i poslanec neboli politik Svatopluk Karásek. To už je pryč a také v letošním roce je všechno trochu jinak: Záštitu nad nonstop čtením převzala Jazzová sekce a letos se nebude číst ani z Havla, ani ze Škvoreckého, ani ze Solženicyna nebo z jiného spisovatele, nýbrž z čehokoli, tj. z kterékoli knížky, leč vždy na téma Sousedské vztahy. Tedy se má z vybraného titulu číst o tom, jaké jsou, mohly by být či kdysi byly naše kontakty s okolím, případně vztahy okolí vůči nám, nebo naše relace s jinými národy nebo rasami - anebo jak doopravdy, aspoň v podání spisovatelů, reagujeme na odlišné náboženské, politické atp. názory.
Teď se bude předčítat nonstop v prostorách Jazzové sekce (Valdštejnská 14, Praha - Malá Strana) od čtvrtka 27. května od desíti ráno do pátku do desíti - a pak zase od soboty ráno do neděle ráno; v pátek nonstop čtení pokračuje v cizině, na některém z Českých center. A to je ve srovnání s minulostí velká změna, poněvadž to už tím pádem nebude klasické nonstop čtení: z pátku na sobotu přece nastane v Praze pauza, což kdysi vůbec nepřipadalo v úvahu. Sice i v salvátorském kostele byl někdy dost nevyužitý čas, ten si ale případní nadšenci mohli přisvojit celý pro sebe. Čtení bude přenášeno internetem, délka čtení má být asi čtvrt hodiny na jednoho zájemce. Na Jazzové sekci se lze přihlásit a pak si už jen vybrat vhodný text a přijít s ním v domluvené době. Je to bezpochyby zajímavá tradice, kterou někteří totálně zavrhují, zejména v době začátků nonstop čtení však zvláště mnozí mladí zájemci o literaturu měli tuto akci ve velké oblibě. Uvidíme, jakou úroveň bude mít nynější sedmý ročník. Doufejme však, že o poznání lepší, než je literární kultura pořadatelů, kteří pravděpodobně nemají tušení, že ten, kdo převzal nad celým podnikem záštitu, tj. prezident celosvětového PEN klubu a náš významný literát a diplomat se nepíše Grůša, ale Gruša! Proto by měli za trest číst celé hodiny pasáže z nejexperimentálnějších Grušových textů...