Jednoho letního večera 1990 jsem si v baru na Novotného lávce u sklenky čehosi stěžoval před nedávnem se z dlouholetého exilu v Paříži navrátivšímu Michelu Fleischmannovi, že se mnou a dvěma dalšími přáteli vyběhli nějací dva francouzští producenti. Naslibovali hory doly, spoustu peněz, a z celého obřího kulturního projektu People To People, jemuž jsme se věnovali několik měsíců, nakonec zůstala nudná šaráda na Žofíně.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
