Cornell 7: Jak se z prestižních univerzitních spolků stala továrna na znásilňování a užívání drog
- Americká vysokoškolská bratrstva a sesterstva se těší obrovské autonomii i historickému vlivu, jejich neoficiální fungování však často překračuje zákony i pravidla univerzit.
- Vstup do těchto spolků bývá podmíněn krutými a ponížujícími rituály (hazing), které v mnoha případech vedou k trvalým zdravotním následkům, nebo dokonce k úmrtí adeptů.
- V prostředí spolků běžně dochází k nelegálnímu užívání alkoholu, drog či ke střelbě ze zbraní a jejich členové se ve zvýšené míře dopouštějí sexuálního násilí.
Kauza znásilnění spáchaného skupinou studentů Cornellovy univerzity obnovila diskuzi o tom, zda se „fraternities“ na amerických vysokých školách nevymkly kontrole. Studentské spolky s obrovskou autonomií a vlivem jsou ryze americkým fenoménem. Jaká je jejich historie? Proč je vstup podmíněn podstoupením ponižujících rituálů? Do jakých kriminálních kauz byly spolky zapletené? A proč se je nikdo neodváží zrušit?
Dvacetiletá studentka Cornellovy univerzity, známá jen pod pseudonymem „Jane Doe“, vyrazila 19. října 2024 na večírek. Přestože v USA nesměla legálně požívat alkohol, začala popíjet už v domě svého dívčího studentského spolku. Později se s dalšími „sestrami“ přesunula do domu studentského „bratrstva“ Chí Fí. Pod vlivem alkoholu, ketaminu a dalších drog pak byla zavlečena do ložnice jednoho z členů spolku a hromadně znásilněna. Podle svědectví zaznamenaných během vyšetřování zvali násilníci další studenty do pokoje prostřednictvím zpráv ve společném chatu.
Ze znásilnění bylo obviněno sedm studentů, a kauza je proto známá jako „Cornell 7“. Po vyšetřování univerzita některé pachatele vyloučila, dalším zakázala vstup na školní pozemek, ostatním udělila podmínečné tresty. Žádný z nich ale nebyl obviněn z trestného činu. Pod nátlakem veřejnosti bylo policejní vyšetřování obnoveno až letos na konci září a na univerzitu byla současně podána žaloba. Ta tvrdí, že instituce nedokázala studentku před napadením ochránit a viníky potrestat. Jedním z opatření, ke kterému Cornellova univerzita sáhla, bylo pozastavení činnosti všech studentských spolků známých jako bratrstva (fraternities) a sesterstva (sororities) nebo pod souhrnným názvem greek life – řecký život.
„Řecký život“ a mrtví studenti
Studentské spolky označované písmeny řecké abecedy jsou v USA doslova prastarou tradicí. První z nich – Fí Beta Kapa – vznikl už v roce 1776, tedy ve stejný rok, kdy Spojené státy vyhlásily nezávislost na Británii. Původně bylo bratrstvo zaměřené čistě intelektuálně a řecká písmena v názvu měla odkazovat na antické filozofické akademie. Když se Fí Beta Kapa rozšířila na prestižní univerzity východního pobřeží, stal se z členství symbol společenského statutu. Bratrstvo bylo zárukou celoživotních konexí a vstupní branou do nejvyšších kruhů USA. Vzešlo z něj 17 amerických prezidentů, desítky ústavních soudců, vědců a byznysmenů – mimo jiné do spolku patřil Theodor Roosevelt, George H. W. Bush, Henry Kissinger, Bill Clinton nebo Jeff Bezos.
O členství ve Fí Beta Kapa, ale i v dalších univerzitních spolcích začal být velký zájem. Aby se do nich dostali opravdu jen ti nejodhodlanější, začaly kluby po nových členech požadovat podstoupení přijímacího rituálu zvaného „hazing“. Právě na něm je asi nejlépe patrné, jak moc se kultura studentských spolků za léta jejich fungování změnila. Nelítostné až kruté metody výběru nových členů byly používány od samého začátku spolků na univerzitách. V současnosti ale nabývají úplně bizarních rozměrů. V roce 2021 byl například na univerzitě v Missouri vážně zraněn student, kterému „bratři“ celé dny odpírali spánek, bili ho a nutili pít tvrdý alkohol. Na závěr ho pak vyslali na schodiště sportovního stadionu s lahví vodky přilepenou k ruce a nařídili mu ji během výstupu vypít. Mladík se čtyřmi promile alkoholu v krvi výstup nedokončil a kvůli následkům otravy alkoholem je navždy upoután na vozík.
Tento rituál je paradoxně ještě poměrně „civilizovaný“. Hazing v jiných spolcích může zahrnovat pojídání zkažených potravin, lidských nebo zvířecích výměšků. Spaní bez oblečení ve vymrzlé místnosti. Bití. Elektrické šoky. Sexuální násilí.
Případů úmrtí během přijímacích rituálů jsou stovky. Jen od roku 2000 při nich v USA zahynulo 123 studentů.
Alkohol, drogy a zbraně
Extrémní podoba přijímacích rituálů odráží i způsob fungování samotných spolků. Bratrstva a sesterstva sice fungují v rámci univerzit, jde ale o velmi uzavřené komunity s až překvapivě velkou mírou nezávislosti. Jejich členové spolu žijí v domech – někdy přímo na pozemku univerzity, jinde ve standardních městských čtvrtích. Uvnitř funguje jakýsi svět sám o sobě, kde se pravidla spolku staví nad zákony.
Do sídla bratrstva Alfa Gama Ró v Arkansasu například policie vyjela po hlášení, že se v domě střílí z útočných automatických pušek. Na místě zabavila celý arzenál zbraní, zásoby alkoholu a drog. V domě Kapa Sigma louisianské Tulane University zase detektivové zajistili velké množství psychedelik, kokainu, DMT a opia. Jeden z nejstarších spolků Alpha Epsilon Pí působící na prestižní Carnegie Mellon University v Pittsburghu byl obviněn, že v jeho sídle byli tajně natáčeni hosté při sexuálních aktivitách a nahrávky pak byly sdíleny ostatním studentům.
I ve spolcích, kde vyloženě nebují kriminální činnost, panují naprosto jiná pravidla než ve zbytku USA. Týká se to hlavě alkoholu. Ve Spojených státech je hranice pro jeho konzumaci nastavena na 21 let. Za dveřmi svých sídel ale studenti popíjí naprosto běžně. Navíc čím dál tím častěji tvrdý alkohol, který se dá na rozdíl od bečky s pivem snadno schovat v případě policejní razie. Podle studie Harvardovy univerzity alkohol pravidelně konzumují 4 z 5 členů spolků, zatímco mezi ostatními studenty je to zhruba polovina.
Sexuální násilí
Asi nejzávažnějším problémem studentských bratrstev je inklinace k sexuálnímu násilí. Velkou součástí života spolků je pořádání různých společenských akcí. Nejčastějším scénářem je, že se večírek odehrává v sídle bratrstva a návštěvnicemi jsou členky dívčího sesterstva. Právě na jednom z nich došlo k hromadnému znásilnění studentky v kauze Cornell 7. Případ není rozhodně výjimkou. Často citovaná studie zjistila, že u členů „fraternities“ je v porovnání s ostatními studenty třikrát větší pravděpodobnost, že se dopustí znásilnění.
Průzkum z roku 2009 zase ukázal, že celá třetina členek dívčích studentských spolků zažila během univerzitních studií sexuální napadení, zatímco u nečlenek to bylo jen 7 %.
V současnosti je situace evidentně stále horší. Když v reakci na vyšetřování kauzy „Cornell 7“ provedla univerzita průzkum mezi svými studentkami, zjistila, že se sexuálním napadením má zkušenosti celých 35 % respondentek.
Několik namátkou vybraných příkladů z nedávné historie hovoří za vše. V roce 2010 řešila Wesleyanova univerzita žalobu kvůli opakovanému sexuálnímu násilí páchanému v domě bratrstva Beta Théta Pí. Dům byl tak proslulý, že se mu obecně přezdívalo „Rape Factory“ – Továrna na znásilnění.
Univerzita v Milwaukee byla vyšetřována kvůli studentskému spolku, kde byly návštěvnice uspávány analgetiky a znásilňovány. V kampusu prestižní Yale University pochodovali uchazeči o členství v bratrstvu Delta Kapa Epsilon před dívčími kolejemi a skandovali: „Ne znamená ano. Ano znamená anál.“
Konec „řeckého života“?
V reakci na desítky případů porušování zákonů se často ozývají hlasy, že by americké univerzity měly „řecký život“ omezit či spolky rovnou zakázat. K řadě zákazů, dočasných i trvalých, skutečně došlo. Na většině vysokých škol ale bratrstva a sesterstva fungují bez větších zásahů. Jejich činnost spadá pod ochranu zákona o svobodném shromažďování a největší „pákou“ k omezení jejich činnosti je zákaz aktivit na pozemcích kampusu. Vzhledem k tomu, že spolky mívají často svá sídla mimo univerzitní pozemky, je to nástroj velmi slabý. Školy často nedělají ani to. Například Yale bratrstvu Delta Kapa Epsilon pouze zakázala na pět let používat při náboru nových členů univerzitní e-mail.
Pravý problém ale spočívá v něčem jiném. Systém spolků je v univerzitním prostředí USA hluboce zakořeněn. Je s ním provázáno fungování škol, organizace studentského života a ubytování žáků. Z bratrstev a sesterstev navíc vzešlo mnoho velmi vlivných lidí. Lákadlo stát se členem exkluzivního spolku je pro studenty stále silnější než obava před ponižujícími rituály nebo strach ze sexuálního násilí. Kauza Cornell 7 možná skončí trestním řízením. V prostředí studentských spolků se ale podobných zločinů odehrávají stovky. Většina z nich je odbyta tvrzením, že „tak to prostě ve spolcích chodí“.
