Co čtou děti nás z Reflexu? Jejich oblíbené tituly vás mohou inspirovat při pořizování vánočních dárků

Nina [14], Teo [12], Beata [5] a Hermína [4]

Nina čte nárazově, ale když už, tak už. Vysloveně se zamilovala do knížek V. E. Schwabové, zhltla mj. její starší megabestseller Neviditelný příběh Addie LaRue a nyní po večerech a nocích cestuje v čase se zbrusu novým fantasy románem Pohřběte kosti mé v půlnoční půdě, na jehož začátku vlají hrdinčiny vlasy stejně zrzavé, jako má Nina: „Miluju autorčin popis emotivních momentů i dlouhé exkursy do minulosti, hodně se tak naučím o cizí zemi a době.“ Americkou karikaturistku Reinu Telgemeierovou má v češtině komplet načtenou a komiksy sama zkouší kreslit, takže „komiksová učebnice“ Klub komiksáků byla jasnou volbou.

Nina odedávna vyhledává drsné a jímavé dětské příběhy. Není tedy divu, že vlastní a dál půjčuje bildungsromany Chlapec, který viděl ve tmě Lotyšky Rasy Bugavičute-Pēceové o synovi nevidomých rodičů a Potrhaná křídla finské spisovatelky Kiby Lumbergové o třináctileté romské dívce z rozvrácené rodiny, která pořád utíká – z domova, z děcáku, z pasťáku, ze školy… Zhltla komiksovou jednohubku Klub smutných duší o dětských úzkostech a obavách, k nimž se prý mohla vztáhnout, a chystá se na související knížku čím dál populárnějšího psychologa Petra Pötheho Proč dospívání bolí s příběhy jejích vrstevníků. Ještě se nedostala k novince Miřenky Čechové Co já? Co ty? ani ke Královně racků Filipa Roháče, možná na ni obojí bude moc, ale chce to zkusit. Ovšem až poté, co naše frekventantka děčínské skautské bojovky Divoký sever dočte Ovum Sabiny Hrabáčové, fantasy z ulic fikčního severočeského maloměsta zasazenou do devadesátek. Přečtu si to taky, tou dobou jsem sama lítala Děčínem jako náctiletá.