Nekryté nebe a méně přesných zásahů. Trumpovo utažení kohoutů bude Ukrajinu bolet
Přerušení americké vojenské pomoci Kyjev boletstně pocítí – týká se totiž velké části přesných zbraní a munice do protivzdušných systémů Patriot, které jinak nahradit nelze. Neprojeví se sice hned, ale může mít v dlouhodobější perspektivě pro Kyjev nepříjemné dopady.
V minulých třech letech jsme mohli sledovat vytrvalé ukrajinské úsilí získat určitý druh americké zbraně, které se vyznačovalo urputností, díky níž nakonec v Kyjevě dosáhli svého. Nejprve šlo o protivzdušné systémy Patriot, poté o tanky M1 Abrams, letadla F-16, raketomety HIMARS a nakonec rakety ATACMS.
U některých z těchto zbraní se ukázalo, že nebudou tím, co zvrátí průběh války. Sem lze zařadit americké tanky M1A2 Abrams, které na bojišti nejsou příliš vidět. Ukázalo se, že se do daných podmínek příliš nehodí a konstruktéři nemysleli na to, že drahou techniku lze zlikvidovat jedním cíleným zásahem levného dronu. U M1A2 Abrams, který je nejsofistikovanější a taky nejdražší, se tento problém projevuje asi nejcitelněji. Z 31 Abramsů jich bylo dle dostupných zpráv nejméně pět zničeno po prvním ostrém nasazení. Nejméně tři podle webu Kyiv Post shořely poté, co byly opakovaně zasaženy drony u Avdijivky.
Není ani příliš slyšet o F-16, které měly být v myslích mnohých Ukrajinců zázračnou zbraní přinášející obrat do války. Ukazuje se však, že se bojuje jinde a jinak, navíc je jich zatím příliš málo a také je třeba dodat, že Američané žádné z těchto letadel Kyjevu přímo neposkytli, dodaly či přislíbily je Dánsko, Nizozemsko, Norsko a Belgie. F-16 jsou ale americké výroby a využívají výzbroj a komponenty z USA, proto může mít Trumpovo rozhodnutí dopad i na ně.
Chybět bude ATACMS a Patriot
Jenže jiné z těchto prostředků mají na frontovou situaci vliv takřka zásadní. A právě tady bude přerušení pomoci bolet, pokud by trvalo delší dobu.
Sláva raketometů HIMARS s běžnou municí MLRS či GMLRS s dosahem do 80 kilometrů sice poněkud pominula intenzivním rušením GPS signálu, mluví se o efektivitě kolem deseti procent. Neustále se ale vymýšlejí nové způsoby, jak obtíže překonat. Pak je tu i americká přesná dělostřelecká munice hlavně ráže 155 milimetrů, i díky ní dokáží ukrajinští dělostřelci střílet efektivněji než protivník. Právě schopnost zasahovat cíleně je jednou z výhod, které Ukrajina v současné fázi války má a pokud americkou přesnou munici nenahradí dodávky z jiných zemí, přijde o ni.
Do kategorie velmi přesných zbraní patří i rakety ATACMS odpalované z raketometů HIMARS s doletem až 300 kilometrů. Ukrajina je poprvé použila v říjnu 2023 a ukázalo se, že jde o účinnou zbraň, kterou lze použít proti skladům, logistickým uzlům, velitelstvím, letištím a dalším vojenským cílům. Použití ale nebylo bezproblémové, protože Kyjev jich obdržel jen několik desítek (podle dostupných informací asi 80) a zprvu administrativa Joe Bidena zakázala kvůli obavám z eskalace jejich použití proti cílům na původním území Ruské federace (rozuměj bez Krymu a dalších okupovaných oblastí).
A když se restrikce opatrně uvolnily, měli jich Ukrajinci už jen omezené množství a musí si dobře rozmýšlet, na co je použít. Ani předchozí administrativa pak rozhodně nebyla ochotná dodávat ATACAMSy ve větším množství, přestože skutečně mohly situaci pomoct, například stažením ruských letadel na vzdálenější letiště a tím i omezením jejich operačních schopností.
Zásadní je pak uzavření kohoutů u raket a komponentů k systémům Patriot. Ukrajinská protivzdušná obrana je používá proti raketám, které Rusko posílá na Ukrajinu prakticky denně. Lze očekávat, že ochromení systémů Patriot, kterých má Ukrajina několik, výrazně omezí kapacitu protivzdušné obrany země a pocítí to tak i civilisté.
Očekávaný krok. Ale co teď?
„Dopad bude velký, dokonce bych si ho troufl nazvat ochromující,“ řekl CNN hlavní poradce Centra pro strategická a mezinárodní studia Mark Cancian. Nemusí se to podle něj projevit hned, ale zhruba v létě, v průběhu dvou až čtyř měsíců. Zatím Ukrajině pomáhá držet se nad vodou i pomoc od jiných zemí, hlavně z Evropy. Ta americká ale tvoří zhruba polovinu - a to tu kvalitnější polovinu. „Zatím Ukrajina nepadá na pusu, ale když se vaše zásoby sníží na polovinu, pocítíte to,“ dodává Cancian, podle něhož se po určité době skutečně může nakonec stát, že Ukrajina bude muset přijmout pro ni nevýhodné podmínky příměří.
Na druhou stranu není Trumpův krok překvapivý. Už v kampani prohlašoval, že válku na Ukrajině ukončí a přiškrcení kohoutů pomoci je nejúčinnějším nástrojem, který má reálně v ruce. Už jednou ho dokonce použil, když se v roce 2019 pokoušel Zelenského donutit, aby zahájil vyšetřování v souvislosti se synem jeho tehdejšího volebního rivala Joe Bidena Hunterem, ten tehdy na Ukrajině podnikal. Tehdy se však Ukrajina bránila jen na prakticky zamrzlých liniích a když kauza vyšla s velkým humbukem na povrch, dodávky se obnovily.
Teď je situace vzhledem k závislosti Ukrajiny na americké pomoci vážnější. Výpadek se budou muset pokusit nahradit evropské země. To znamená nemalé finanční zatížení v řádu desetin HDP a taky skutečnost, že sofistikované zbraně v takovém množství prostě k dispozici nejsou. Evropě sice umí vyrábět dalekonosné střely (jako třeba britsko-francouzské Storm Shadow nebo německé Taurusy) i protivzdušné systémy (norský NASAMS, německý IRIS-T či francouzsko-italský SAMP/T), prioritně se jimi ale vybavují domácí armády.
Americký výpadek tak Ukrajinu určitě zasáhne, podobná situace byla nakonec i začátkem loňského roku, když se vlekl souhlas Kongresu s dodávkami. Že tato situace může nastat, se ale vědělo předem a tak na ni evropské země měly být nachystány. To, co mohou teď udělat, je pomáhat co nejvíc, i když americký výpadek pravděpodobně nenahradí – a pracovat na dohodě o příměří s co možná nejlepšími podmínkami pro Ukrajinu.
