Jaderný výbuch živě v telefonu? Konflikt na Ukrajině přinesl novou podobou válečného zpravodajství

Psal se šestnáctý leden 1991 a ve vysílání CNN, kabelové televize, která tehdy významem hrála druhé housle k „velké americké trojce“ stanic ABC, NBC a CBS, zazněla věta: „Tady je Bernie Shaw. Něco se začíná dít. Celé nebe nad Bagdádem se rozsvítilo. Vidíme jasné záblesky po celé obloze.“ Reportérský tým CNN vysílal ze střechy hotelu al-Rašíd v úvodních hodinách operace Pouštní bouře. Na hlavní město Iráku a stovky dalších míst v zemi tehdy začaly pršet letecké pumy a řízené střely. Masívní, dvaačtyřicet dní ­trvající bombardovací kampaň byla předehrou k pozemní fázi operace, v níž koaliční síly vedené Spojenými státy v sérii posledních velkých tankových bitev dvacátého století zdecimovaly jádro Husajnovy armády. A CNN byla vedle BBC jediná západní televize s personálem přímo v Bagdádu. Sledovanost stanice se přes noc zdvacetinásobila. Dnešní postavení CNN coby jedné z největších zpravodajských organizací planety se počítá právě od oněch lednových dnů roku 1991.

Zabijácký humor

Jestliže válka v Zálivu byla prvním konfliktem v přímém přenosu, pak americko-britská invaze do Aghánistánu v roce 2001 a do Iráku v roce 2003 byly prvními válkami on-line. Do on-line reportování se už mohla zapojit i česká média, většina velkých tuzemských zpravodajských serverů byla spuštěna v roce 1998. Přesun na internet ­ovšem nijak nerozmělnil postavení válečných reportérů, spíše naopak: zejména americká armáda využívala v Iráku praxi takzvaného embedded žurnalismu, kdy byli novináři přidělováni přímo k ­armádním jednotkám.