V posledních týdnech je před soudní budovou v kalifornském San José rušno. Novináři se zde snaží odchytit některou z hlavních postav probíhajícího soudu s vedením firmy Theranos. Americká média tuto kauzu, která se týká někdejší nejúspěšnější podnikatelky světa digitálních start-upů, označují za „největší podvod v dějinách Silicon Valley“.
Hlavním obviněným je sedmatřicetiletá Elizabeth Holmesová. Když dorazila k prvnímu stání, oblečená v tradiční černé, působila jinak, než jak si ji svět pamatoval z let 2011 až 2014, kdy ve správní radě její technologické společnosti Theranos zasedaly supertěžké váhy americké politiky. Kdysi sebevědomá byznysmenka, která si od středoškolských let budovala image Steva Jobse v ženském vydání a před šesti lety platila za nejúspěšnější podnikatelku světa digitálních start-upů, vypadala unaveně a vyděšeně. Není divu. Za podvodné spiknutí, obelhávání investorů a další přečiny (celkem je obžalována ve dvanácti bodech) jí hrozí dvacet let za mřížemi a milióny dolarů pokuty, kterou někdejší miliardářka nemá z čeho zaplatit. Očekává se, že soud neskončí dřív než před Vánoci. A velmi pravděpodobně se potáhne až do roku 2022.
Z kapky krve
Elizabeth Holmesová studovala na prestižní Stanfordově univerzitě obor chemické inženýrství, ze školy však odešla již po roce a v devatenácti letech založila firmu Real-Times Cure, záhy přejmenovanou na Theranos. Cílem společnosti byla původně „demokratizace lékařské péče“. Základní myšlenka byla revoluční: vyrobit přístroj, který odebere malou kapku krve z prstu (Holmesová uváděla, že trpí celoživotním strachem z jehel) a následně automaticky provede celou škálu medicínských testů. Takový přístroj by mohl v budoucnosti patřit k běžnému vybavení domácnosti a fakticky by zrušil potřebu laboratoří na krevní testy. Pravidelné, plně automatizované domácí testování by rovněž hrálo významnou preventivní roli, Theranos zamýšlel přijít s takovou technologií, která by z pouhé jedné kapky krve uměla detekovat velké množství medicínských dat. Záměr Holmesové byl tedy velkolepý. Možná až příliš. Profesorka Phyllis Gardnerová, jedna z jejích pedagožek na Stanfordu, jí už na škole při konzultacích nápad rozmlouvala jako nerealizovatelný. „Elizabeth byla velmi cílevědomá, ale jako budoucí vědec či inženýr nanejvýš průměrná,“ hodnotila po letech svou bývalou studentku Gardnerová.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
