nahoru

Kalendář letního času do roku 2022: Kdy začíná a končí, jaká je jeho historie a proč ho ještě nezrušili

-mic-21. března 2018 • 07:00
Změna na zimní čas = o hodinu delší spánek
Změna na zimní čas = o hodinu delší spánek
• foto: 
profimedia.cz

Letní čas někdo občas nazývá „turecko-ukrajinským časem v ČR“. Zatímco pozdržení hodin na zimní čas snášíme docela dobře, neb získáme hodinu navíc, s jarní změnou na letní čas bojujeme podstatně déle. Vstávat o hodinu dřív není nic příjemného. Máte ještě vůbec střídání času smysl? A chystá se jeho zrušení?

Změna času 2018

Letní čas: noc na 25. března 
Zimní čas: noc na 28. října

Změna času 2019

Letní čas: noc na 31. března
Zimní čas: noc na 27. října

Změna času 2020

Letní čas: noc na 29. března
Zimní čas: noc na 25. října

Změna času 2021

Letní čas: noc na 28. března
Zimní čas: noc na 31. října

Změna času 2022

Letní čas: noc na 27. března
Zimní čas: noc na 30. října

Vznik letního času

Poprvé zavedlo více států letní čas v polovině první světové války v roce 1916. Letní čas měl ušetřit válkou zvýšené výdaje na paliva. Po válce byl u nás letní čas zrušen a znovu zaveden až v průběhu druhé světové války, přičemž v první fázi (1940–1942) platil celoročně. V roce 1949 byl zrušen a v dnešní podobě funguje od roku 1979, přičemž od roku 1996 jsme se přizpůsobili Evropské unii a jeho konec o měsíc posunuli až na konec října. Letní čas tedy trvá sedm měsíců, zimní pět.

Proč střídáme letní a zimní čas

Hlavním důvodem zavedení letního času byly vždy energetické úspory. Uvádí se, že první, kdo takto uvažoval, byl jeden z „otců zakladatelů“ Spojených států Benjamin Franklin. Nenavrhoval ale letní čas, jen ukazoval, že by z hlediska úspory energie bylo efektivnější, aby lidé v létě vstávali a usínali dřív.

Plusy a mínusy střídání časů

Mezi přínosy letního času se někdy uvádí i menší počet nehod ve večerních hodinách nebo dokonce snížení množství večerních krádeží v některých zemích. Mezi zápory střídání časů naopak patří dopady na zdraví a soustředění lidí v důsledku dřívějšího vstávání (čili potenciálně třeba více ranních nehod). Německá zdravotní pojišťovna DAK ve vlastní studii například uvedla, že pětina lidí má kvůli změnám času tělesné či psychické problémy.

Úspory letního času?

Český ekonom Tomáš Havránek před pár lety publikoval studii o energetických úsporách letního času. Výsledek: úspory jsou sice nejvyšší v mírném podnebném pásu, kde je i Česká republika, avšak i tam jsou už dnes minimální. Analytik Michal Skořepa pak v deníku E15 spočítal, že v Česku se letním časem uspoří ročně asi 30 milionů korun. To je asi 0,0007 procenta tuzemského HDP. Podle Skořepy je to, jako kdybychom ročně všichni pracovali o minutu déle. A to nebere v úvahu mnohé negativní důsledky.

Zrušení letního času

V únoru 2018 se skupina poslanců Evropského parlamentu snažila o první krok ke zrušení střídání letního a zimního času. Nakonec se ale podařilo schválit jen výzvu Evropské komisi, která má teď výhody a nevýhody střídání času prozkoumat a navrhnout nějaké řešení.

-mic-




Diskuse ke článku

 

Kurzy měn
25,820
22,130
28,960
Nejčtenější komentáře
INFO.CZ
E15
Nejčtenější