Miroslav Kalousek nebude na listopadovém sněmu obhajovat funkci předsedy TOP 09. Svým odchodem chce umožnit společný postup demokratických subjektů od středu doprava, jak o něm mluvil už loni na podzim. Nechce být skutečným ani zástupným důvodem pro to, aby taková spolupráce nevznikla. Kalousek to řekl na tiskové konferenci po dnešním jednání předsednictva strany. TOP 09 ve volbách minulý týden získala 5,31 procenta hlasů, do Sněmovny se dostala především díky hlasům z pražských okrsků. Od posledních voleb přišla o 19 mandátů, v dolní komoře bude mít sedm poslanců.
"Volební výsledky neumožňují sestavení demokratické prozápadně orientované vlády. TOP 09 proto vylučuje svůj podíl na budoucí vládě a bude plnit opoziční roli," řekl. Čas v opozici podle něj TOP 09 musí využít pro vytvoření nové koncepce a zisk nových impulzů. "S novou tváří musí přijít nová strategie. Její náplní musí být mobilizace všech sil, které zastávají ideje, na jejichž základě naše strana vznikla," konstatoval Kalousek.
Listopadový sněm by podle Kalouska měl jasně pojmenovat příčiny neúspěchů. "Kolik lidí nevolilo kvůli mně a kolik volilo právě kvůli mně, já to říct neumím," uvedl. Demokratické subjekty od středu doprava by podle něj měly být schopné dohody.
Připomněl, že sjednocení pravice navrhoval už před letošními volbami. "Jsem si vědom předsudků, které vůči mně panují, a nechci, aby moje osoba tomu procesu překážela," uvedl. Podobné limity má podle něj i europoslanec a někdejší ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil, který se o víkendu rozhodl podat přihlášku do TOP 09 a někteří představitelé strany ho vidí jako možného Kalouskova nástupce.
Kalousek TOP 09 spoluzaložil a od listopadu 2009 byl jejím prvním místopředsedou. Šéfem strany se stal na sněmu v listopadu 2015, kdy v čele nahradil Karla Schwarzenberga. V minulosti vedl necelé tři roky také KDU-ČSL. Rezignoval v roce 2006 poté, co nevyšel plán na účast lidovců v menšinové vládě s ČSSD podporované komunisty. V červnu 2009 z KDU-ČSL vystoupil.
Dlouholetý poslanec Kalousek působil v 90. letech na ministerstvu obrany. Po zkušenostech z funkce předsedy rozpočtového výboru Sněmovny se dvakrát stal ministrem financí. Post zastával od ledna 2007 do května 2009 ve vládě Mirka Topolánka (ODS) i v kabinetu Petra Nečase (ODS) od července 2010 do července 2013.
