nahoru

15 podivných vánočních faktů, kterými můžete oslňovat v hospodě i kavárně

Radka Pružinová25. prosince 2016 • 09:00
Ilustrační snímek.
Ilustrační snímek.
• foto: 
Profimedia.cz

Že se Ježíš s nejvyšší pravděpodobností nenarodil 25. prosince, že se vánoční stromečky věšely špičkou dolů nebo třeba že jmelí bývalo posvátnou rostlinou Keltů, už určitě víte. S níže uvedenými vánočními fakty, bez nichž by váš život nebyl kompletní, se možná setkáváte poprvé. A možná taky ne.

Vůbec první umělé stromky na světě byly vyrobeny z netradičního materiálu – z husího peří. Pocházejí z Německa a před sto a více lety je lidé měli doma naprosto běžně. Většinou se na nich ale fatálně podepsal zub času nebo je sežrali moli. Pokud se s nimi dnes potkáte, opravdu si zaslouží moderní označení vintage.

Nohy štědrovečerního stolu ve vesnických staveních v minulosti často obepínal řetěz. Měl symbolizovat soudržnost a pospolitost rodiny v následujícím roce. Kromě toho zajišťoval i ochranu statku před zloději.

Kromě řetězu byla častou vánoční proprietou i sekyra. Ležela pod štědrovečerním stolem, a pokud jste na ni zlehka došlápli, nebolely vás celý příští rok nohy. Podle dat analyzovaných z facebookových postů se nejvíce párů rozchází dva týdny před Vánoci. Naopak, Štědrý den je nejméně „populárním“ dnem pro rozchod.

Boxing Day – název britského svátku, který připadá na našeho Štěpána, nemá vůbec nic společného s agresí. Je odvozen od slova box – krabice. Kdysi totiž chudí lidé chodili 26. prosince od domu k domu a prosili o zbytky jídla nebo peníze. Bohatší spoluobčané jim zbytky rádi balili do krabic. Neztloustli, a ještě měli dobrý pocit.

Peruánská provincie Chumbivilcas, která leží vysoko v Andách v dobře známém regionu Cuzco (nedaleko turistického lákadla Machu Picchu), hostí každoročně vánoční festival s názvem Takanakuy, v překladu „Když se krev vaří“. Pětadvacátému prosinci předchází klasický karneval oslavující život plný hudby, tance, pití, jídla a pestrobarevných kostýmů. Štědrý den je ale zasvěcený násilí. Lidé všech věkových kategorií, od dětí přes ženy po starce, spolu bojují pěstmi v ringu. Sleduje je při tom celé město. Účelem je vyřešit spory, jež vznikly v průběhu roku, na veřejném fóru. Občanské i osobní. Napětí by pak mělo zmizet. A to jednou provždy. Proto každý z poměrně krátkých bojů končí objetím a podáním ruky.

V anglofonních zemích se často setkáte s označením X-mas. Proti všem předpokladům se nejedná o cool moderní označení. Naopak, pochází z dob dávno minulých. X označuje v řecké abecedě písmeno Chí, řeckou zkratku slova Christós – Kristus.

Někdo to má radši s Popelkou, někdo s kačerem Donaldem. Čtyřicet procent dospělých Švédů každoročně už od roku 1959 sleduje animovaný vánoční speciál z dílny Walta Disneyho. Hlavní hvězdou je kačer Donald, který je ve Švédsku mnohem oblíbenější než Mickey Mouse. Pořad Od nás všech vám všem zbožňují děti i dospělí i ve Finsku v, Dánsku, Norsku a na Islandu. Podle televizních koláčů na Štědrý den nemá konkurenci. V roce 1997 ho sledovala více než polovina švédské populace.

Vůbec nejvyšší vánoční strom na světě byl vztyčen v roce 1950 ve washingtonském nákupním centru. Měřil 67,4 metru. Nejvyšší sněhulák byl uplácán v roce 2008 v americkém Maine. Měřil 37,2 metru. Je zapsán v Guinnessově knize rekordů. K jeho stavbě byl použit jeřáb a postavit ho trvalo měsíc.

V Drážďanech roku 2014 objevili dokument z roku 1937, jenž na dvaceti stránkách jasně diktoval, jak slavit Vánoce v nacistickém Německu. Stojí v něm například: „Žádný svátek není tak německý jako Vánoce,“ a upravuje například i počet a rozmístění koulí na vánočním stromečku, který má být na špici ozdobený místo hvězdy svastikou. Pohanská mytologie okořeněná germánským nacionalismem měla nahradit tradiční křesťanské pojetí Vánoc a Boha v modlitbách Adolf Hitler.

Kde končí vánoční strom ze Staroměstského náměstí? V břiše zvířat z pražské zoo. Sloni, zubři i velbloudi se mohou i letos těšit na povánoční dárek a výjimečnou lahůdku v podobě vánočních stromků. Stejně jako v předchozích letech bude vánoční strom rozřezán a naservírován vděčným zvířatům. Kromě něj dostanou i stromky od menších prodejců, jež si nikdo nekoupil. Pro letošek už stromky přislíbila například IKEA. Jehličnaté dobroty chutnají hlavně zubrům, kteří je konzumují i ve volné přírodě.

Co si budeme nalhávat, Vánoce jsou mimo jiné svátky obžerství. To reflektují i alternativní názvy Štědrého večera po celé Evropě. Nizozemci mají tzv. dikkervreetsavond, ve volném překladu „večer, kdy se všichni najedí tolik, až ztloustnou“, v severním Německu pro změnu „Vollbauchabend“ nebo „Dickbauchabend“ neboli „večer plného nebo tlustého břicha“. V Provenci se štědrovečerní večeři přezdívalo „sant creboto“ – „jíst až k prasknutí“. Přežírání má ale svůj hlubší smysl. Jak říká německé úsloví: „Kdo na Vánoce mnoho jí, tomu se povede po celý rok dobře,“ nebo naopak: „Kdo na Vánoce vstane od stolu hladový, bude celý rok trpět hladem.“ Dostatek jídla symbolizuje blahobyt, který bude provázet celý příští rok.

Na svátečních stolech až tří procent Švýcarů se každoročně ocitne kočka nebo pes. Tato pro Evropu naprosto nezvyklá tradice je udržována v některých venkovských oblastech. Alespoň to tvrdí aktivisté bojující za práva zvířat. Ti sepsali v roce 2014 petici protestující proti tomuto zacházení s domácími zvířaty, již předali švýcarskému parlamentu.

Vůbec nejdražší vánoční strom – těžko ho nazývat stromečkem, když měřil přes 13 metrů – oslňoval návštěvníky luxusního hotelu Emirates Palace v Abú Dhabi v roce 2010. Samotný strom vyšel na „pouhých“ 10 000 dolarů, výslednou cenu 11,5 miliónu dolarů vyšroubovaly nahoru ozdoby. Stříbrné a zlaté koule, diamaty, perly, smaragdy, safíry a další drahé kameny. Celkem na něm viselo více než 180 drahocenných ozdob.

Stromky z ryzího zlata, jež vyrobily japonská šperkařské firmy Ginza Tanaka (v hodnotě 4,75 miliónu dolarů) nebo Takashimaya (za 9,5 miliónu dolarů) v roce 2013, mu sice nemohou konkurovat cenou, ale dojem rozhodně udělaly nemenší.

Vánoce byly v průběhu staletí nejednou zakázány. Oliver Cromwell prohlásil v polovině 17. století Vánoce za papeženskou pověru. Kromě Vánoc zakázal i nadávky. Ani jedno neklaplo. Britové ale moc dlouho bez Vánoc nevydrželi, zákaz ignorovali a nakonec parlament oficiálně svátek obnovil. V 17. století zakázali američtí puritáni Vánoce i za oceánem, konkrétně ve státě Massachusetts. V roce 1967 je zakázali i v Albánii a o dva roky později na Kubě. Tam je však zhruba po 20 letech vzali na milost po návštěvě papeže Jana Pavla II. Slavit se nesmějí ani v Saúdské Arábii, v somálském hlavním městě Mogadišu a od loňska také v Tádžikistánu.

 

 

 

 

 

Radka Pružinová


Klíčová slova: vánoce, zajímavosti, fakta, svět



Diskuse ke článku

 

Kurzy měn
26,020
21,790
29,580
Nejčtenější komentáře
INFO.CZ
E15
Nejčtenější
Komentáře