Veškeré reálie ukrajinské krize tak bolestně připomínají krizi kolem našeho pohraničí těsně před začátkem druhé světové války. Putinovi se už na Internetu začalo běžně říkat Putler, ale realita bohužel ukazuje, že nejde o vtip.
Všechno jakoby se opakovalo. Nejdřív v Sudetech, pak na Ukrajině. V ukrajinsko - ruském pohraničí to dnes jsou proruští separatisté, v česko - německém pohraničí to byli prohitlerovští henleinovci. Pohraniční pásma se stávají - stejně jako u nás před válkou - bojištěm menších či větších povstaleckých skupinek proti orgánům státní moci a armádě. Je samozřejmé, že vzpoury proruských separatistů jsou mohutnější, okázalejší a úspěšnější než několik německých pokusu o vzpouru v předválečném pohraničí. Doba je mnohem dál. A zdá se, že od neděle 11. května přibude podobnost i v novém přičlenění příhraničních oblastí k zemi agresora. Nyní Ruska, tenkrát Německa. Vítězství separatistů v skutečně trapném loutkovém referendu je podle všeho naprosto jisté. I kdyby žádní k volbám nepřišli.
Do toho zaznívá - v úplně jiné souvislosti - stejná rétorika, jakou používal Hitler před druhou světovou válkou. Letadlo ruského vicepremiéra Dmitrije Rogozina, který jedním z Putinových spolupracovníků, na které byly uvaleny sankce EU a do Unie nesmí, nepustily rumunské stihačky do rumunského vzdušného prostoru. "Příště poletím na palubě TU-160", napsal pak na Twitter. TU-160 je největší strategický bombardér ve výzbroji ruské armády, nosič jaderných zbraní. Opět stejná výhružná rétorika, vydírání zcela neskrytou pohrůžkou násilí. Stejně jako Hitler v osmatřicátém.
Putinovi separatisté ženou minimálně východní Evropu do stejné tragédie, jako byla druhá světová válka. Snad se ale skutečné „horké“ válce podaří zabránit. Bez ohledu na to už dnes Putin svou anexí Krymu a následnou aktivní podporou ukrajinských separatistů v plném smyslu obnovil válku studenou.
