Alan Turing se často označuje za otce moderních počítačů. Jeho přičiněním také skončila druhá světová válka dříve, a to díky tomu, že rozluštil nacistický Enigma kód. Ale až 23. prosince letošního roku mu britská královna Alžběta II. udělila posmrtnou milost. V roce 1952 byl odsouzen za svoji homosexualitu.
Bristký matematik a počítačový vědec Alan Turing se stal hrdinou, když prolomil Enigma kód, který používalo k šifrování informací nacistické Německo. Podle odhadů historiků to zkrátilo druhou světovou válku o dva roky. V roce 1952 byl hrdina Turing z nařízení soudu chemicky vykastrován, protože byl odsouzen za mravní pohoršení – měl homosexuální vztah s tehdy 19 let starým mladíkem Arnoldem Murrayem. Toto nesmyslné odsouzení ukončilo jeho kariéru. Jeho bezpečnostní prověrka byla anulována a nemohl tak dál vědecky pracovat. Turing dva roky po odsouzení spáchal sebevraždu. Bylo mu pouhých 41 let.
Milost se většinou v Británii uděluje pouze, když se obvinění ukáže jako neplatné, nebo pokud o něj požádá rodina na základě nevinnosti pachatele. Ale ministr spravedlnosti má právo požádat královnu o milost, když předchozí dva způsoby nelze použít. „Dokrot Alan Turing byl mimořádný muž, s mimořádnou myslí,” řekl k milosti pan Grayling, ministr spravedlnosti Velké Británie. A dodal: „Jeho genialita pomohla ukončit válku a zachránila tisíce životů. Jeho pozdější život byl zastíněn jeho odsouzením za homosexualitu. Tento rozsudek bychom nyní považovali za nespravedlivý a diskrimační a proto byl rozsudek odvolán. Turing si zaslouží být uznáván za jeho přínosy ve válečném tažení a ve vědě o počítačích. Milost od královny je adekvátní hold tomuto skvělému muži.”
Veřejná kampaň za Turingovo očištění trvala roky a podporovali ji osobnosti jako bývalý premiér Británie Gordon Brown nebo slavný vědec Stephen Hawking. V roce 1999, časopis Time označil Turinga jako jednoho ze 100 nejdůležitějších lidí 20. století za jeho přínos k rozvoji umělé inteligence a moderních počítačů. A královna Turingovi milost v pondělí skutečně udělila.