Ministr práce Jaromír Drábek: Není možné, aby živnostníci neplatili daně | Reflex.cz
reklama
nahoru

Ministr práce Jaromír Drábek: Není možné, aby živnostníci neplatili daně

Miroslav Cvrček23. srpna 2012 • 06:00
Ministr práce Jaromír Drábek: Není možné, aby živnostníci neplatili daně
Jaromír Drábek
• foto: 
Jan Zátorský / MF Dnes / Profimedia.cz

Život živnostníka uplatňujícího výdajové paušály je příjemný až příliš. Řekl to ministr práce Jaromír Drábek a popudil proti sobě velkou část pravicových voličů. Co tím myslel a jak je to se živnostníky skutečně?

reklama

Váš výrok z července o zdanění živnostníků kontrastuje s tím, co jste říkal v roce 2010 (viz citáty ve fotografii). Nezdá se vám to jako velký posun?

 

V prvním případě jde zejmé na o sociální a zdravotní pojištění. V druhém případě se mluví o dani z příjmu. A výdajové paušály slouží ke snížení zdanění.

 

Ale nezastírám, že situace v polovině roku 2012 je výrazně jiná než v roce 2010. Tehdy nastupující vláda předpokládala, že krize je na ústupu a je třeba nastartovat ekonomiku. Jenže krize má nějakou setrvačnost, a i když se ji snažíte uměle zkrátit nebo narovnat, tak umělá opatření, jako třeba šrotovné, mohou mít krátkodobý efekt, ale celkový objem krize se nezmění.

 

Kdyby byla ekonomická situace lepší, tak byste tyto změny nenavrhovali?

Rozhodně bychom je neprosazovali tak vehementně. Navíc je tu fakt, že zavedení výdajového paušálu i pro zaměstnance, který jste citoval v úvodu, Parlamentem neprošlo. Takže máme jinou situaci.

 

Mezi těmi citáty tedy nevidíte žádný rozpor?

Vidím, ne že bych změnil svůj celkový pohled, ale jsme v jiné ekonomické realitě. Navíc se ukázalo, že vysoké výdajové paušály společně s využitím například daňového bonusu na děti vedou k situaci, kdy od skupiny osob samostatně výdělečně činných (OSVČ) máme prakticky nulový výběr daně z příjmu. Zdůrazňuji, že mluvím jen o výdajových paušálech, nemluvím o tom, že prostředí pro živnostníky je obecně příjemné, jak je mi podsouváno.

Připomínám, že výdajové paušály byly dvakrát zvýšeny. Když byly na 50 procentech u neřemeslných živností a 60 procentech u řemeslných živností, považoval jsem to za poměrně optimální nastavení z oněch známých důvodů: dovolená, stoprocentní ručení, nezastupitelnost a tak dále. Ale další krok, tedy zvýšení paušálů na 60 a 80 procent, byl přehnaný, jak ukazuje i výběr daně.

 

„… zaměstnanci jsou v mnohém zvýhodněni oproti živnostníkům. Když třeba klesá poptávka po výrobcích pekaře a on zkrachuje, nemá nárok na odstupné jako zaměstnanec firmy, po jejíchž výrobcích klesá poptávka stejným způsobem. Stejně tak nemá vymezeno, kolik hodin týdně může maximálně pracovat. Platební neschopnost jeho odběratelů může být pro něj likvidační a ručí celým svým majetkem … Spíše bychom měli jít cestou systémových opatření na straně zaměstnanců, jako je paušální odpočet na výdaje …“
JAROMÍR DRÁBEK
ÚNOR 2010

Když jste provozoval poradenství, taky se vám to nelíbilo?

Jak má člověk na takovou otázku odpovědět? Když vám někdo nechává více peněz, samozřejmě osobně neprotestujete. Avšak i moji přátelé říkali, že je to pro ně sice výhodné, ale systémově nesprávné.

 

Pro určitou skupinu voličů je překvapivé, že na zhoršení ekonomické situace reagujete zvýšením daní. Z pohledu snahy snížit rozpočtový deficit je to pochopitelné, ale takhle se to od vás nečekalo.

Obecně máte pravdu. TOP 09 ovšem vždycky říkala to, co si myslí a co chce opravdu prosazovat. Už před volbami 2010 jsme říkali, že je potřeba na rok zmrazit důchody, že je třeba zvýšit nepřímé daně i v souvislosti s důchodovou reformou. Stejně k tomu přistupujeme i teď. Jsme jednoznačně proti tomu, aby obecně byly zvyšovány přímé daně, ovšem se dvěma výjimkami.


Jednak v narovnání mezi zaměstnaneckým poměrem a samostatnou výdělečnou činností, ale to není věc přímo výše zdanění, je to jen parametr úlevy, která zvýhodňuje některé skupiny. Druhá výjimka je zdanění nad stropy pro sociální a zdravotní pojištění, tedy ona solidární sedmiprocentní daň z příjmu. Není to ale systémové zvýšení daňového zatížení jako takového.

 

Snažíme se i v této rozpočtově nepříjemné situaci, abychom úpravami maximálně konsolidovali vývoj státního rozpočtu a při tom neházeli klacky pod nohy rozvoji ekonomiky.

 

„OSVČ odvedly v loňském roce na daních téměř nulu. Každý rozumný živnostník, a byl jsem dlouhá léta živnostníkem, ví, že prostředí, kde si můžete automaticky uplatnit paušální výdaje až ve výši osmdesáti procent příjmů u řemeslných živností a šedesáti procent u volných živností, je velmi příjemné. I pro mě to bylo velmi příjemné. Ale nemá to nic společného s ekonomickou realitou.“
JAROMÍR DRÁBEK
ČERVENEC 2012

Lze vůbec nějak srovnat finanční výhody nižšího zdanění OSVČ a nefinanční výhody v podobě dovolené a další ochrany zaměstnanců?

Jde to udělat jen nepřímo. Srovnat, jak se pohybuje počet zaměstnanců a OSVČ, nebo porovnat počty s jinými státy. Jedním číslem to objektivně srovnat nejde.

 

Po roce 2009, kdy se zvýšily výdajové paušály, ale žádný zlom v počtech OSVČ nenastal.

Máte pravdu. Z toho se dá usoudit, že ta změna na 60 a 80 procent nepřispěla k ničemu jinému než ke snížení daňové povinnosti. Proto také nemám žádnou obavu, že by snížení výdajových paušálů u OSVČ zpět na úroveň roku 2009 nějak negativně ovlivnilo ekonomiku. Tedy v tom smyslu, že by došlo ke krachům podniků a podobně.

 

Ambicí vrátit procenta paušálů zpět není přispět k vyrovnání zaměstnanců a živnostníků v počtech?

Ne, protože v povaze jejich práce i v zodpovědnosti je veliký rozdíl. Ambicí je narovnat to, že v dnešním stavu OSVČ odvádějí v globálu téměř nulovou daň.

 

Není ambicí ani omezit výhody švarcsystému?

Ne, švarcsystém není legislativně nijak vymezen. Zastírání zaměstnaneckého poměru obchodní smlouvou je mnohem menším problémem, než jak se o tom mluví. Ani při kontrolách se s tím příliš nesetkáváme. My jdeme po nelegálním zaměstnávání, protože to je věc, která všem občanům ubírá peníze ze zdravotního, sociálního i daňového systému. Pak to musí zaplatit ti poctiví. Další věc je, že práce načerno je nekalou konkurencí poctivým zaměstnavatelům.

 

Samozřejmě když při kontrolách narazíme na případ, kdy u pásu sedí dvacet lidí, deset z nich má zaměstnanecký poměr a dalších deset jsou živnostníci, nezbývá nám nic jiného než takové chování postihnout. Je totiž naprosto jasné, že tam ti lidé pracují na zařízení zaměstnavatele, podle jeho pokynů. Ti lidé musí mít ochranu zaměstnaneckého poměru, protože tak skutečně pracují.

 

Je snížení výdajových paušálů jedinou možnou změnou?

Diskutujeme o jejich zastropování: Zda je vhodné, aby si někdo s příjmem 15 miliónů korun ročně uplatňoval paušál ve výši 60 procent, tedy devět miliónů. Otázkou je, kde by takový strop měl být.

 

Měli tedy odboráři aspoň část pravdy, když poukazovali na nízké zdanění živnostníků?

Část ano. Nicméně jejich vyjádření směřovala o čtyřnásobnou délku dál než tam, kde měli pravdu. Padaly návrhy, že je třeba to udělat stejně jako u zaměstnanců. Tedy pomíjejí fakt, že OSVČ nemá nárok na dovolenou a tak dále.

 

Co považujete za svůj největší úspěch v posledních dvou letech?

V první řadě penzijní reformu. Potom jsou to změny u rodičovského příspěvku, posuzování zdravotního stavu při přiznávání dávek zdravotně postižených osob, sjednocení výplat na jedno místo. Důležité byly změny v zákoníku práce, třeba umožnění výpovědi z důvodu nedodržování léčebného režimu zaměstnancem.

Od letoška nikde ve státní správě neexistuje věkový automat u platů. Lidé teď mohou být více posuzováni podle skutečné zkušenosti z praxe, nikoliv jen, jak formálně vykážou počet odpracovaných let.

 

Co bude největší úspěch ve zbývající době vašeho ministrování?

Pokud se nám podaří změnit pohled na pěstounskou a ústavní péči, na tom teď pracujeme. Jsme zemí, kde bohužel ještě neproběhl proces individualizace sociální péče, ať už se to týká dítěte, zdravotně handicapovaného člověka, či starých lidí.

 

A největší neúspěch?

Že se v záplavě různých negativních zpráv, osočování, jednotlivých výpadů ztrácí to celkové, proč to děláme. Třeba že děláme změnu penzijního systému, protože je třeba, aby byl stabilní i za 30 nebo 50 let. Že děláme změnu v procesu sociálního systému, aby byl přehlednější a komfortnější pro občana a levnější pro stát.

 

Kde se vzaly výdajové paušály OSVČ
Osoba samostatně výdělečně činná může místo skutečných nákladů vedených v účetnictví uplatnit při výpočtu daně výdajový paušál. Jeho odečtením od příjmů vypočítá základ pro výpočet daně z příjmu. Nemusí vést účetnictví a finanční úřad má rovněž jednodušší práci. Čím vyšší paušál, tím víc si OSVČ uleví od daní.
Dnes mají řemeslné živnosti paušál ve výši 80 procent příjmů (když má například živnostník roční příjem 500 tisíc korun, paušální výdaje počítá ve výši 80 procent, což je 400 tisíc. Daň se pak počítá z rozdílu těchto částek.), neřemeslné mají 60 procent a ostatní samostatné výdělečné činnosti 40 procent. Původně byly paušály nastaveny kolem 25 procent. V roce 2009 byly zvýšeny na dnešní úroveň.
Vedle toho mají OSVČ vyměřovací základy u odvodů pro sociální a zdravotní pojištění. Ty byly v devadesátých letech nastaveny na 35 procentech příjmů. Tak nízké byly, aby se při rozjíždějící se ekonomice a téměř neexistenci živnostenského podnikání podnikání rozjelo rychleji. Mezi lety 2004 a 2006 se tento vyměřovací základ postupně zvýšil na 50 procent.

 



Klíčová slova: rxrxmiroslavcvrcekdaně



Diskuse ke článku

 

reklama
Nejčtenější komentáře
INFO.CZ
E15
Nejčtenější
Komentáře
reklama