České NEJ č. 9: Ubohé české děti. Ze zemí EU jich máme nejvíc v „kojeňácích“ a „děcácích“
Čtěte Reflex v Googlu přednostně
Nastavte si Reflex jako preferovaný zdroj a naše články uvidíte ve vyhledávání výš.
Toto nešťastné české „nej“ se snad zanedlouho přestane mezi našimi rekordy vyskytovat. Od roku 2014 by totiž měly být české kojenecké ústavy a dětské domovy postupně rušeny. Místo nich nastoupí profesionální pěstouni, kterých je v Česku již nyní přes osm tisíc.
V EU bylo loni v „kojeňácích“ a „děcácích“ umístěno kolem 140 tisíc dětí, z toho asi 11 tisíc dětí připadá na Česko. Vzhledem k počtu obyvatel ČR by však dětí mělo být zhruba čtyřikrát méně.
Nehledě k tomu, že děti mladší tří let se podle nejnovějších vědeckých výzkumů na delší dobu v ústavní péči ocitnout nesmějí, jinak u nich dojde k nevratnému poškození psychického vývoje. U nás je přitom ve zmíněných institucích zavřeno téměř pět tisíc dětí ve věku 0–3 roky.
Sdružení Eurochild v roce 2009 uskutečnilo rozsáhlý průzkum týkající se dětí v alternativní péči ve třicítce evropských zemí – a Česko ve výsledné studii často stojí jako odstrašující případ. Třeba když sociologové zmiňují, že jen čtvrtina dětí v náhradní péči je v náhradní rodinné péči, tedy zejména u svých adoptivních rodičů, pěstounů nebo poručníků. Zbylých 75 % mají na starost instituce.
A veřejné tajemství, nastíněné už v diskusích po vydání bestselleru Terezy Boučkové Rok kohouta (autorka ve skvělém románu popisuje svou osobní zkušenost s výchovou dvou adoptovaných romských chlapců) – čtvrtina dětí umístěných v ústavech jsou Romové.
Víte o dalších rekordech udatného národa českého? Pište nám na rxonline@reflex.cz!
