České NEJ č. 9: Ubohé české děti. Ze zemí EU jich máme nejvíc v „kojeňácích“ a „děcácích“

Kojenci

Kojenci • Zdroj: kresba 3ax

Kateřina Kadlecová
Diskuze (3)

Čtěte Reflex v Googlu přednostně

Nastavte si Reflex jako preferovaný zdroj a naše články uvidíte ve vyhledávání výš.

Preferujte nás Sledujte nás

Toto nešťastné české „nej“ se snad zanedlouho přestane mezi našimi rekordy vyskytovat. Od roku 2014 by totiž měly být české kojenecké ústavy a dětské domovy postupně rušeny. Místo nich nastoupí profesionální pěstouni, kterých je v Česku již nyní přes osm tisíc.

 

 


V EU bylo loni v „kojeňácích“ a „děcácích“ umístěno kolem 140 tisíc dětí, z toho asi 11 tisíc dětí připadá na Česko. Vzhledem k počtu obyvatel ČR by však dětí mělo být zhruba čtyřikrát méně.


Nehledě k tomu, že děti mladší tří let se podle nejnovějších vědeckých výzkumů na delší dobu v ústavní péči ocitnout nesmějí, jinak u nich dojde k nevratnému poškození psychického vývoje. U nás je přitom ve zmíněných institucích zavřeno téměř pět tisíc dětí ve věku 0–3 roky.


Sdružení Eurochild v roce 2009 uskutečnilo rozsáhlý průzkum týkající se dětí v alternativní péči ve třicítce evropských zemí – a Česko ve výsledné studii často stojí jako odstrašující případ. Třeba když sociologové zmiňují, že jen čtvrtina dětí v náhradní péči je v náhradní rodinné péči, tedy zejména u svých adoptivních rodičů, pěstounů nebo poručníků. Zbylých 75 % mají na starost instituce.


A veřejné tajemství, nastíněné už v diskusích po vydání bestselleru Terezy Boučkové Rok kohouta (autorka ve skvělém románu popisuje svou osobní zkušenost s výchovou dvou adoptovaných romských chlapců) – čtvrtina dětí umístěných v ústavech jsou Romové.


Víte o dalších rekordech udatného národa českého? Pište nám na rxonline@reflex.cz!




Vstoupit do diskuze (3)

Články z jiných titulů