Profesor ekonomie Miroslav Tuček v Reflexu číslo 40 řekl, že vyústěním a řešením mnoha problémů eura je rozdělení Evropské unie, nebo aspoň eurozóny. Oslovili jsme několik osobností a zeptal jsme se jich, co si o tom myslí.
Z rozhovoru:
Reflex: Co by podle vás bylo nejlepším řešením?
Profesor Tuček: Kromě rozdělení Evropské unie neznám žádné rozumné řešení kromě rozdělení Evropské měnové unie.
Reflex: Přímo rozdělení celé EU? Nestačil by odchod některých zemí z eurozóny?
Profesor Tuček: Členy Evropské unie zůstat mohou. Ale pak je otázka, k čemu by to všechno bylo. Protože ti, kdo budují eurozónu, chtějí ovládat hospodářství také těchto zemí, ať už přímo, či nepřímo.
…
Reflex: Německá kancléřka se už prý tolik nebrání myšlence o řízeném bankrotu Řecka. A dobře informované zdroje udávají, že by se tak mohlo stát už do vánoc. Co by nastalo po odchodu Řecka?
profesor Tuček: Záleželo by, jak by se to celé zrežírovalo. Ale bankrot Řecka by musel začít prohlášením, že řecké státní dluhopisy a všechny úvěry, jež Řecko dostalo včetně těch pro domácí firmy a banky, mají zlomkovou hodnotu. Což by tvrdě postihlo všechny věřitele. Právě tomu se západní Evropa snaží vyhnout a kdekdo předkládá nějaké návrhy.
Reflex: Jak by to postihlo věřitele?
Profesor Tuček: Banky by v konečném důsledku musely zvýšit kapitál, ale to znamená, že by do nich někdo musel investovat. A kdo by to dnes byl ochoten udělat? Jedině stát. Čili banky a další finanční instituce by se musely postátnit. A víte, co znamená postátnit. Všechny zkušenosti naší země mluví proti.
Reflex: Co by se stalo, pokud by banky byly postátněny?
Profesor Tuček: Pak už zbývá jediná cesta – postátnit i průmysl.
Několika osobnostem jsme položili následující otázky:
1) Je řešením mnoha evropských problémů rozdělení eurozóny či přímo EU, jak to v rozhovoru říká profesor Miroslav Tuček?
2) Čeká nás novodobé postátňování bank, jak tvrdí profesor Tuček?
Všechny odpovědi si můžete přečíst v Reflexu č. 41, který vychází tento čtvrtek. Ochutnávku v podobě reakcí Vlastimila Tlustého a Miroslavy Němcové vidíte níže.
Vlastimil Tlustý
1) Řešením je zásadně jiné uspořádání Evropské unie, než je to dnešní, určené tzv. Lisabonskou smlouvou. Rozdělení eurozóny je jednou z variant. To, že Lisabonská smlouva ničemu neprospěje a situaci evropských zemí zhorší, bylo zřejmé již při jejím schvalování. Všechny rozumné argumenty nebyly tehdy brány v úvahu a navíc racionální pohled na Lisabonskou smlouvu opustila Topolánkovská ODS a eurohujersky ji schválila.
2) Nečeká. Již dávno začalo a v málo zřejmé podobě probíhá. Správná odpověď tedy zní "ano, bude pokračovat a to ve větším rozsahu a zřetelnější podobě".
Miroslava Němcová
1) Eurozóna si nesmírně ublížila nepochopitelnou benevolencí při přijímání nových členů (Řecko a další) a musí řešit vlastní chybu. To postihne jak státy eurozóny, které tam neměly být, tak i ty „silné“. Česká republika si nevystačí s konstatováním, že je na tom dobře, neboť nemá euro. Je dobře že jej nemáme, ale otřesy v silných zemích eurozóny dopadnou i na nás. Naše ekonomika je orientovaná exportně zejména na Německo a jistě utrpí pokud bude mít problémy německé hospodářství. Myslím si, že spíše spějeme k rozdělení eurozóny a je otázkou jak moc se na tuto situaci můžeme připravit, aby nás poškodila co nejméně.
2) Každý zásah státu do ekonomiky svým způsobem posiluje vliv státu. Novodobé bankovnictví má řadu chyb. Vidíme, že nefunguje tak, aby dokázalo včas reagovat na blížící se krize a efektivně jim čelit. Nevěřím však, že postátňování bank bude lepším řešením. Takového vývoje bych se obávala.
V tištěném Reflexu odpovídají: Pavel Kohout, ředitel pro strategii společnosti Partners, Petr Mach, předseda Strany svobodných občanů, Jan Mládek, stínový ministr financí ČSSD, Jan Bureš, hlavní ekonom Poštovní spořitelny, Stanislava Janáčková, poradkyně prezidenta republiky, Petr Pakosta, senátor ODS, Aleš Michl, Analytik Raiffeisenbank, Jiří Paroubek, poslanec, expremiér a zakladatel nové strany Národní socialisté – levice 21. století
