Co vy na to, pane Fištejne? | Reflex.cz
reklama
nahoru

Co vy na to, pane Fištejne?

Jefim Fištejn17. října 2015 • 11:00
Co vy na to,  pane Fištejne?
Co vy na to, pane Fištejne?
• foto: 
Nguyen Phuong Thao

Velký ohlas vyvolal v předminulém Reflexu rozhovor s politologem Jefimem Fištejnem (68), který následně odpovídal na otázky čtenářů na on-line konferenci na Reflex.cz. Přinášíme vám dokončení diskuse.

reklama

Dobrý den, v první řadě Vám chci poděkovat za Vaše jasné a srozumitelné názory. Jsou jedním z důvodů, proč si rád Reflex přečtu. Co se dle Vás musí stát, aby špičky EU přehodnotily svá stanoviska ohledně krize Evropské unie? Schválně neříkám migrační krize, protože si myslím, že jednou z hlavních příčin současné ­situace je laxní postoj EU.

Díky (Josef)

Laxní postoj je správné pojmenování. Nevizionářská, údržbářská mentalita současné generace politiků má značný díl viny na neutěšeném stavu světa. Není jisté, že ze současné krize jsou tito lidé schopni vyvodit a formulovat jakékoli ponaučení. Poběží provoz Evropské unie dál, jako by se nechumelilo? Byla někým vyslovena koncepční představa, o co vlastně má Západ usilovat v Sýrii, Iráku, Afghánistánu, aby neprodukovaly statisíce uprchlíků? O obnovení za každou cenu celistvosti v uznávaných, leč v reálu ne­existujících hranicích? Nemám povědomí o žádných mezinárodních konferencích, nebo aspoň „mozkových útocích“, jež by nabízely přijatelná východiska. Že by to bylo sociální inženýrství?

Snaha vnutit za každou cenu včerejší, nefunkční schémata územím zmítaným obrovským výbuchem lidské energie – to je pravé sociální inženýrství, navíc beznadějné. Nečinnost tváří v tvář mocným tektonickým pohybům má na svědomí více lidských obětí než jakákoli uvědomělá činnost. Moje odpověď zní: stanovit třeba jen dílčí dosažitelné cíle a začít pracovat na jejich uskutečnění. Je to mužnější postoj než pasívně přijímat vnucené skutečnosti a dělat z nouze ctnost.

Dobrý den, proč myslíte, že sem německá kancléřka Merkelová imigranty nejdříve pozvala a pak jim zabouchla před nosem dveře? Nemyslíte, že by se jí měl někdo v Německu postavit?

(Dana)

V demokracii, byť nedokonalé, potrestat politika za chyby může jen volič. Merkelová, ač dobrá provozářka, vrší chyby proto, že je zcela bezradná. Svými chaotickými kroky podkopává to, co učinilo z její země hospodářskou a politickou velmoc – sebeorganizační schopnosti německé společnosti.

Vy jste žil v Německu, jak si myslíte, že ještě dlouho se Němci budou bičovat za druhou světovou válku? Tamní předseda Zelených prohlásil, že přistěhovalectví je dobré k tomu, že německý národ díky němu změnil svou podstatu. Není to bláznivé? (Lenka)

Především je to nebezpečné. Nikdo z těch, kteří vítají změny podstaty národa, nejsou schopni zaručit, že to budou změny k lepšímu. Z vlastních chyb se člověk učí jen dělat chyby jiné. I zde platí banální pravda, že nikdy není tak špatně, aby nemohlo být hůř. Ruští intelektuálové kdysi vítali příchod bolševické revoluce, než za své bláhové iluze zaplatili životem. Německý básník Kurt Tucholsky říkal, že nic nemůže být horší než poměry ve výmarské republice. Možná že změnil názor, když byl nacistickým režimem vyštván do exilu a jeho knihy byly zakázány. Pocit viny po válce kanalizoval energii německého národa do tvůrčích a ne­agresívních ideálů. Jeho zmizení by bylo holým neštěstím, zvlášť pro náš region. Spánek rozumu plodí nestvůry.

Dobrý den, domnívám se, že strach z imigrantů je ve skutečnosti strachem z muslimů. Navzdory tomu, že většina z nich se ničeho nezákonného nedopustí. Myslíte, že lidé by měli podobné obavy, kdyby prchali z válečných míst buddhisté?

(Hana Smrčková)

Buddhismus je způsob života a učení směřující především k osobnímu sebezdokonalování, nikoli k vylepšení světa po­dle vlastních představ. Islám měl a stále má různé podoby, včetně velmi úspěšných – zejména tam, kde náboženství není totéž co sociální praxe. Ovšem nevidět, že rozvrat mnoha blízkovýchodních společností souvisí s převládající politickou kulturou, zvyklostmi a sociálními vzory, znamená nalhávat si do kapsy.

EU má ráda kvóty na cokoli. Nepomohlo by zavedení aspoň 33% kvóty pro dívky a ženy při udělování politického azylu? Možná by to trochu vyřešilo budoucí demografické problémy.

(Petr Rada)

Nárok na politický azyl má každý, kdo jeho podmínky splňuje, bez rozdílu pohlaví. Demografický argument ve sporu neobstojí, je zavádějící – ve většině západních zemí za poslední čtvrtstoletí podíl muslimských přistěhovalců ne­ustále rostl, zatímco porodnost stagnovala nebo klesala. Proč si myslet, že tentokrát efekt bude jiný?

Myslíte, že během této krize novináři obstáli? Nemyslím jen ty české.

(Silvie)

V pluralitních společnostech jsou média zpravidla také pluralitní. Novináři jsou jen omylní lidé jako každý jiný: kdo je schopen stát si za svým názorem, byť menšinovým, ten asi obstál. Jedno je dnes jasné – politické korektnosti jsme asi vystrojili pohřeb poněkud předčasně. I když ji všichni v teorii pokládají za úhlavního nepřítele svobody, v praxi hned první zkouška ukázala, že se k ní část veřejnosti uchyluje jako k záchrannému kruhu. Věcné argumenty se pak nahrazují politicky korektními nálepkami.

Jaký je Váš názor na takzvané neziskové organizace, které se hodně angažují ve věci imigrace? Nemáte pocit, že často slouží jako nátlakové skupiny ve jménu jakési vyšší pravdy a zároveň důsledně pošlapávají práva svých ­názorových oponentů?

(Břetislav)

Neziskové a nevládní organizace prokazují společnosti neocenitelnou službu, mám k nim velkou úctu. Služba veřejnosti ovšem nedává automaticky nárok na hlubší vhled do komplikovaných situací. Třeba častý argument, že Češi nikdy nepotkali živého uprchlíka, a tudíž nemohou o přistěhovalecké vlně mít správný úsudek, je scestný. Jak řekl mudrc, nemusím letět na Měsíc, abych věděl, jak to tam vypadá. Češi určitě věří, že mezi uprchlíky je spousta mírumilovných a slušných lidí, leč cítí slezinou, že velké masy lidí se chovají jinak než jedinci, z nichž jsou složeny. Velké masy se zpravidla nechovají tak jako ti nejlepší jednotlivci. Posuzovat dav podle těch nejlepších v něm je spolehlivá cesta k omylu.

Dobrý den, pane Fištejne, všichni vedou plané řeči a všichni vědí, že ­Evropa, jak ji známe, skončila. Tohle už nikdo nezastaví. Jaký je prosím Váš názor? Děkuji

(Milada Jakubcová)

Nesdílím poraženectví z principu. I kdyby změna byla nezvratná, není to důvod nezabojovat za něco, co pokládáme za hodnotné. Proces je dlouhý, výsledek nejistý a odevzdanost se nikdy nevyplácí. Stručné dějiny budoucnosti ještě nejsou napsány.



Klíčová slova: jefim fištejn



Diskuse ke článku

 

reklama
Nejčtenější komentáře
INFO.CZ
E15
Nejčtenější
Komentáře
reklama