Papež František vyčinil kolegům a odhalil 15 nemocí: Máte spirituálního Alzheimera, řekl | Reflex.cz
reklama
nahoru

Papež František vyčinil kolegům a odhalil 15 nemocí: Máte spirituálního Alzheimera, řekl

Daniel Baret24. prosince 2014 • 07:00
Papež František vyčinil kolegům a odhalil 15 nemocí: Máte spirituálního Alzheimera, řekl
Ilustrační foto
• foto: 
ČTK

Papež František se v sobotu v Klementinském sále ve Vatikánu setkal se svými spolupracovníky z římské kurie k tradiční výměně vánočních blahopřání. Ovšem jeho promluva byla daleko kritičtější (jak dokazují reakce světových médií), než bývalo obvyklé. František nešetřil kritikou a zde je 15 věcí, podle něho „nemocí“, které škodí církvi. Citoval je web radiovaticana.cz:

reklama

1) Nedostatek sebekritiky: Nemoc spočívá v pocitu „nesmrtelnosti“, „imunity“ nebo dokonce „nezastupitelnosti“, přičemž se opomíjí nezbytná a obvyklá kontrola. „Pravidelná návštěva hřbitovů by nám umožnila spatřit jména mnoha lidí, z nichž někteří možná měli za to, že jsou nesmrtelní, imunní a nezastupitelní! Je to nemoc pošetilého boháče z evangelia, který se domníval, že bude žít věčně, a také těch, ze kterých se stali páni a pokládají se za nadřazené vůči všem a nikoli za služebníky všech. Často tato choroba plyne z patologie moci, z komplexu vyvolených, narcismu, který nadšeně hledí na svůj vlastní obraz a nevidí Boží obraz ve tváři ostatních,“ řekl papež.

2) Workoholismus a zanedbávání rodin:Jsou jí postiženi ti, kteří se pohrouží do práce natolik, že nevyhnutelně opomíjejí „ten nejlepší úděl“, totiž posadit se Pánu k nohám. Opomíjet nezbytný odpočinek vede ke stresu a nervozitě. Pro toho, kdo skončil svoje poslání, je odpočinek nezbytný a povinný a je třeba jej trávit seriózně. Pobýt nějaký čas s příbuznými a respektovat volné dny jako chvíle duchovní i fyzické obnovy. Je zapotřebí osvojit si poučení Kazatele, který říká, že „všechno má svůj čas“.

3) Ztráta vnitřního klidu a odvahy, ignorování lidského utrpení: Spočívá podle Františka v mentálním a duchovním „zkamenění“ a jsou jí stiženi ti, kdo mají srdce z kamene a jsou tvrdošíjní; ti kdo postupně ztrácejí vnitřní klid, živost a smělost, skrývají se za papíry, stávají se „mechanismem praktik“ a nikoli „Božími muži“. Je to nebezpečí ztráty nezbytné lidské vnímavosti, která nám umožňuje plakat s plačícími a radovat se s radujícími!

4) Příliš mnoho plánovaní a funkcí: Dochází k tomu, když apoštol všechno puntičkářsky plánuje a věří, že vytvořením dokonalého plánu se věci skutečně pohnou, přičemž se stává účetním či komercialistou. Tato choroba propuká, poněvadž „je vždy snadnější a pohodlnější uvelebit se ve vlastních statických a neměnných pozicích. Ve skutečnosti církev prokazuje věrnost Duchu svatému do té míry, do jaké si nečiní nárok Jej řídit a ochočit. Duch svatý je svěžestí, fantazií a novostí.“

5) Nedostatečná spolupráce členů kurie: Je to špatná koordinace. Nastává, když se oslabuje společenství mezi jednotlivými údy, tělo ztrácí svoji harmonickou funkčnost a ukázněnost a stává se orchestrem produkujícím hluk, protože jednotlivé údy nespolupracují a neprožívají ducha společenství a týmu. Když noha říká ruce „nepotřebuji tě“ anebo ruka hlavě „poroučím já“ působí to rozpaky a pohoršení.

6) Spirituální Alzheimer - zapomenutí na Boha jako svého Stvořitele: Jde o postupný úpadek duchovních schopností, který dříve či později způsobí člověku vážný handicap, takže není schopen konat žádnou autonomní aktivitu a žije ve stavu absolutní závislosti na svých často imaginárních pohledech. Vidíme to na těch, kteří kompletně závisejí na svojí přítomnosti, na svých vášních, rozmarech a mániích; na těch, kteří kolem sebe budují bariéry a zvyky a stávají se stále více otroky idolů, které si vyrobili vlastníma rukama.

7) Boj o místa a uznání v kurii: Nemocí je hašteřivost a prázdná sláva, když se zdání, barva šatů a odznaky cti stanou primárním životním cílem a zapomene se na slova sv. Pavla: „Nic nedělejte z hašteřivosti nebo touhy po prázdné slávě, ale z pokory ať každý z vás pokládá druhého za lepšího než je sám.“ Je to choroba, která z nás činí falešné muže a falešné ženy.

8) Existenciální schizofrenie – dvojí život, jeden žijí a veřejnosti a druhý v soukromí: Je to plod typického pokrytectví průměrnosti a postupující duchovní prázdnoty, kterou nemohou zaplnit doktoráty či akademické tituly. Choroba, která postihuje často ty, kteří opustí pastorační službu a zabývají se pouze úředničinou, čímž ztrácejí kontakt s realitou a s konkrétními lidmi. Vytvářejí si tak svůj paralelní svět, ve kterém dávají stranou všechno, co přísně učí druhé, a ve skrytu sami začínají žít životem značně nevázaným.

9) Pomluvy a drby: Je to vážná choroba, která začíná snadno, někdy třeba jen pár slovy, zmocní se člověka a učiní z něj „rozsévače koukolu“ (kterým je satan) a v mnoha případech „chladnokrevného vraha“ pověsti vlastních kolegů a spolubratrů. Je to nemoc zbabělců, kteří nemají odvahu mluvit zpříma a mluví za zády. Bratři, střežme se terorismu klevet!

10) Zbožštění svých nadřízených: Je to choroba těch, kdo nadbíhají představeným a doufají, že se jím od nich dostane přízně. Jsou oběťmi kariérismu a oportunismu, prokazují čest lidem a nikoli. Jsou malicherní, nešťastní a inspirovaní pouze vlastním a fatálním sobectvím. Tato choroba může postihnout i představené, když nadbíhají některým svým spolupracovníkům, aby si vymohli jejich poddanost, loajalitu a psychologickou závislost.

11) Nezájem o ostatní: Když někdo myslí pouze na sebe a ztrácí upřímnost a vřelost lidských vztahů; když někdo zkušenější nedá své poznání k dispozici méně zkušenému kolegovi; když se někdo dobere určitého poznání a drží si jej pro sebe, místo aby jej pozitivně sdílel s ostatními; když se někdo z nevraživosti či potměšilosti těší ze selhání druhého, místo aby jej pozvedl a povzbudil.

12) Chlad v srdci: Nemoc nevrlých a sveřepých lidí, kteří se domnívají, že k vážnosti potřebují melancholickou a přísnou tvář a s druhými – zvláště těmi, které považují za podřadné – zacházejí rigidně, tvrdě a arogantně. Tato teatrální přísnost a neplodný pesimismus jsou ve skutečnosti symptomem strachu a vlastní nejistoty.

13) Chamtivost: Nemoc hromadění majetku nastupuje, když se apoštol snaží zaplnit existenciální prázdno ve svém srdci materiálními statky nikoli z nezbytnosti, nýbrž proto, aby se cítil bezpečným. Hromadění jenom obtěžuje a neúprosně zpomaluje cestu! Napadá mne anekdota, řekl papež: „Kdysi španělští jezuité popisovali Tovaryšstvo Ježíšovo jako lehkou kavalerii církve. Vzpomínám si na jednoho mladého jezuitu, který během stěhování nakládal na kamion svoje věci: Kufry, knihy, předměty a dárky, a přitom poznamenal: to má být ta lehká kavalerie církve?“ Naše stěhování je příznakem této choroby.

14) Sdružování se do uzavřených skupin: Příslušnost k nějaké skupince se stává silnější než příslušnost k Tělu a někdy i k samotnému Kristu. Také tato nemoc začíná vždycky dobrými úmysly, ale postupem času zotročuje a stává se rakovinou, která ohrožuje Tělo a způsobuje mnoho zla – pohoršení – zvláště těm nejmenším našim bratřím. Nejzáludnějším nebezpečím je sebeničení či palba do vlastních řad. Je to zlo, které zasazuje rány zevnitř A Kristus praví, že „každé království proti sobě rozdvojené zpustne“.

15) Touha po moci: Poslední je nemoc světského profitu a exhibicionismů, když apoštol svoji službu transformuje na mocenské postavení a svoji moc na zboží, za něž získává světské zisky či větší moc. Je to choroba lidí, kteří nenasytně usilují o růst vlastní moci a za tímto účelem jsou schopni očerňovat, pomlouvat, nactiutrhat a diskreditovat druhé dokonce i v novinách a časopisech. Přirozeně proto, aby se exhibovali a dokázali, že jsou schopnější než druzí. Také tato nemoc Tělu velmi škodí, protože přivádí lidí k ospravedlňování jakéhokoli prostředku, jen aby se dosáhlo cíle, často ve jménu spravedlnosti a transparentnosti!

Papež svůj sobotní projev zakončil metaforou o kněžích a letadlech: “Kdysi jsem četl, že knězi jsou podobní letadlům. Stejně jako se o letadlech píše, když nějaké spadně, tak se o kněžích píše, když některý z nich selže. To, že drtivá většina dělá svoji práci dobře, se do novin nedostane. Musíme se těchto karambalů do budoucnosti za každou cenu vyvarovat.”

Daniel Baret


Klíčová slova: reflexvatikanpapež



Diskuse ke článku

 

reklama
Nejčtenější komentáře
INFO.CZ
E15
Nejčtenější
Komentáře
reklama