Michal Horáček.

Michal Horáček. Zdroj: Petr Hloušek / Právo / Profimedia

Odpuštění dluhů: Populistický nesmysl prezidentského kandidáta Horáčka

Jeden z výraznějších prezidentských uchazečů, pan Michal Horáček, mj. navrhuje, aby stát občanům odpustil penále z dluhů vůči českému státu. Podle Horáčkovy představy by lidé nemuseli díky jednorázové amnestii platit penále z dluhů na daních a pojistném. Dodejme, že vlastní dluhy odpouštět kandidát Horáček (zatím) nechce.

Horáčkovi nemožno upřít, že má cit pro relativně zajímavá témata. V Česku dluží nejenom státu takřka milión lidí, když k tomu připočteme jejich rodiny, tak jde o velice pěknou voličskou skupinu.

Jelikož nejsem politik, ale právník, tak mohu nalít čistého vína – pokuty anebo, řečeno Horáčkovým slovníkem, penále zpravidla vznikají nezodpovědností dlužníka. Vím, existuje malá skupina případů, kdy je penále souhrou krajně nešťastných životních náhod, ale je jich opravdu malé procento. Ne, rozhodně se nevysmívám osudu, pohroma může přijít na každého z nás – pán nebo k(ol)mán. Nicméně je vhodné připomenout, že již dnes možno v odůvodněných případech od vymáhání pokut legálně upustit. Plošná „amnestie“ je proto podle mne populistický nesmysl.

Funkce pokuty ve veřejném (jak finančním, tak i správním) právu je nejen represívní, ale zejména preventivní. Ta by byla Horáčkovým nápadem zcela smazána na mnoho let dopředu. Po lopatě – kdo by se pak obával správně-právní sankce, když by mu okolí říkalo: Táto, neboj, brzy bude zase nějaká „dluhová amnestie“.

Pro informační komplexnost jen dodávám, že prezident republiky nemá na tuto dluhovou tematiku přímý vliv. Zmíněný kandidát de facto „projektuje“ něco, co nemůže z postavení, na něž kandiduje, reálně splnit. To se to pak slibuje. Tým pana Horáčka asi namítne, že k tomu jejich kandidát alespoň chce otevřít potřebnou diskusi.

Ale i kdyby nakrásně Horáčkův líbivý nápad nějak prošel, je třeba si uvědomit, co říkával uznávaný ekonom Paul Anthony Samuelson: „There’s no such thing as a free lunch.“ Tedy, nemohou existovat žádné obědy zdarma, vždy je někdo ve finále musí zaplatit. Horáčkův nápad by prostě nakonec uhradili ostatní občané. Horáčkovci se domnívají, že by si to ostatní možná neuvědomili, na rozdíl od těch, jimž by bylo odpuštěno penále.

Nejsou takové návrhy v zásadě výsměchem slušnějším a odpovědnějším lidem, kteří si řádně plní své daňové a obdobné veřejnoprávní povinnosti?

Návrh na závěr — snížit daně pro všechny by bylo spravedlivější.